Tajemstvím opředený život malířky Toyen: Oblékala se jako muž a údajně měla blíž k ženám

Toyen
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

O Marii Čermínové alias Toyen se toho moc neví, celý její život je zahalen oparem tajemství. Ví se jen to, kdy se narodila a komu. Přitom ona sama tvrdila, že žádnou rodinu nemá. Na vlastní nohy se postavila už v šestnácti letech. Jaký byl její život? A jak přišla ke svému pseudonymu?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 28. 10. 2020 13:00

Marie Čermínová se narodila 21. září 1902 na Smíchově. Byla jednou z předních evropských představitelek surrealismu. Většinu života sice prožila v Paříži, ale i tak se její díla zapsala zlatým písmem do české kultury. Nikdy se nenechala nikým a ničím omezovat. Stala se z ní tak jedna z nejsvobodnějších avantgardních umělkyň dvacátého století. 

Zapřela svou vlastní rodinu 

O soukromém životě Marie Čermínové existují pouze kusé informace. Ví se jen, že žila s rodiči na Smíchově. V budoucnu je ale zapřela a odmítala se o nich bavit. Tvrdila, že žádnou rodinu nemá. V 16 letech se postavila na vlastní nohy a začala pracovat v továrně na mýdlo. Mezi roky 1919-1922 studovala na Uměleckoprůmyslové škole obor dekorativní malba. 

Po druhé světové válce zůstala v Československu pouhé dva roky. S blížícím se komunistickým převratem emigrovala do Francie. Přestože se tam odstěhovala natrvalo, nikdy na svůj domov nezapomněla. To dokládá třeba cyklus obrazů s názvem Pražská domovní znamení. Když však zemřela, domácí tisk přešel tuto smutnou událost mlčením. 

Pseudonym Toyen 

Malířka měla velmi nespoutanou povahu. Hlasitě protestovala proti měšťáctví. Svým způsobem se klonila k anarchii. Popírala také rodinné a společenské autority a navzdory všeobecným pravidlům chodila, jako Marlene Dietrich, ve smokingu a s motýlkem, ostřihána nakrátko. Navíc o sobě mluvila v mužském rodě.  

Jaroslav Seifert o ní řekl, že neměla ráda své příjmení ani to, že by měla, jako žena, hovořit v ženském rodě. Nejdříve mu to připadalo zvláštní, ale pak si zvykl. A právě on, alespoň dle tvrzení Marie, jí měl přezdívku Toyen vymyslet. Pouze několik dobrých přátel jí smělo říkat “Manko”. Jméno Toyen mělo Seiferta napadnout v kavárně. Bezmyšlenkovitě ho napsal na kus papíru. Jakmile to Marie uviděla, přijala jméno za své. Významů tohoto slova byste našli hned několik. Jeden z nich praví, že jde o anagram věty “to je on”. 

Neskrývaná sexualita 

Toyen neměla nikdy problém s otevřenou prezentací ženské sexuality, tužeb a identity. Feminismus však veřejně nepodporovala. Spekulovalo se i o její orientaci. Její přátelé byli přesvědčeni o tom, že má ráda ženy. Ona sama to nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.  

Faktem ovšem je, že se nebála zobrazit i erotické praktiky, které tehdy byly velkým tabu. Rovněž se nevyhýbala určité dávce humoru ve své tvorbě. Když tvořila dílo pro větší okruh lidí, volila decentnější přístup. V případě, že se její obraz měl dostat jen mezi úzký okruh přátel, nebála se jít do detailů, včetně pohlavních orgánů. Nutno ale dodat, že ani v jednom případě neztratilo její dílo svůj nezaměnitelný půvab. 

Zdroje informací: Wikipedia.cz: Toyen, Česká televize: Zblízka: Toyen 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články