Australský řezník Ivan Milat: Vyžíval se v pomalém zabíjení stopařů, sám umíral ve velkých bolestech

Australský řezník Ivan Milat: Vyžíval se v pomalém zabíjení stopařů, sám umíral ve velkých bolestech
Zdroj: Profimedia/Pixabay/koláž Lifee

Na počátku devadesátých let nebylo v Austrálii moc bezpečno. Zejména pro evropské baťůžkáře, které lovil a nelidsky mučil Ivan Milat. Ani po usvědčení se k vraždám nepřiznal, ba naopak, před smrtí ještě zanechal dopis, který mnohé lidi nadzvedl ze židle.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 03. 02. 2021 14:00

Ivan Robert Marko Milat se narodil 27. prosince 1944 v Austrálii. Byl to sériový vrah, který mezi roky 1989 až 1993 zabil v okolí Nového Jižního Walesu pět žen a dva muže. Zemřel 27. října 2019, když prohrál boj s rakovinou.

Sami pro sebe

V rodině jugoslávského imigranta Stefana Milata platila striktní pravidla, která vycházela ze života na australském zapadákově: nevěřit cizím lidem, žít uzavřeně a starat se jen o členy rodiny. Ani jedno ze čtrnácti dětí se neopovážilo zpochybnit autoritu otce, který je navíc častým bitím držel zkrátka. Kvůli pracovnímu vytížení nebýval moc doma, ale za těch pár dnů volna toho dokázal udělat víc než dost. Třeba stát na zádech svých synů a mlátit je holí hlava nehlava. Frustraci z nepřiměřených trestů si chlapci, včetně Ivana, vybíjeli na zvířatech, která rádi lovili v lesích. Milovali totiž zbraně, a to natolik, že si je i sami vyráběli.

Narcis z chatrče

Ivan byl však posedlý ještě jednou věcí – svým vzhledem. Celé dny trávil posilováním. Oblékal se také do toho nejlepšího, co si mohla jeho rodina dovolit. Jedním slovem narcis. V pubertě jeho obsese dokonalostí vygradovala do obludných rozměrů. Perfektní musel být i dům a zahrada. Alkohol nepřicházel v úvahu, ani kapka. Někteří lidé v něm neviděli blázna, ale zodpovědného mladého muže. Tento názor zastával i Peter Cantarella, který Ivana zaměstnal ve svém krámku s ovocem. Zpočátku bylo vše v naprostém pořádku, jakmile ale Cantarella vyšel Milatovi vstříc a stal se ručitelem, aby si mohl pořídit auto, přestal mladík chodit do práce a hradit splátky. Když si na něj majitel obchůdku stěžoval, začali mu Ivanovi sourozenci znepříjemňovat život. Došlo na rvačku i vykradení.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený The Ivan Milat Files (@ivanmilatfiles)

Vražedný autostop

Proč začal Ivan Milat vraždit? Možná proto, že neunesl rozvod. Ve třiceti se seznámil s tehdy sedmnáctiletou Karen, kterou si zanedlouho vzal. Jejich manželství se ale záhy změnilo v peklo. Milat chorobně žárlil, Karen neustále bil a nejraději by ji držel celé dny pod zámkem. Není divu, že od něj utekla. Nedokázal se s tím vyrovnat. Zuřil. O rok později začali v buši mizet mladí turisté. Jedním z nich se téměř stal Paul Onions, kterému Milat nabídl, že jej sveze. Když na něho po chvíli vytáhl zbraň, vyskočil Onions z auta a začal utíkat. Díky tomu, že kličkoval, nezasáhla ho ani jedna kulka. Dokonce se mu podařilo zastavit protijedoucí auto, jehož řidič jej poté odvezl na policii.

Takové štěstí v neštěstí bohužel už neměly Caroline Clark a Joanne Walters, které si chtěly vydělat sběrem ovoce, a aby ušetřily, vyrazily po Austrálii stopem. Když se Caroline delší dobu neozvala, vyrobila její rodina letáky, které rozeslala do australských motelů. První tělo našli dva běžci v lese Belanglo v Novém Jižním Walesu. Policisté pak o kousek dál objevili i druhou mrtvolu. Joanne měla v oblasti páteře 14 bodných ran, Caroline zase Milat desetkrát střelil do hlavy.

Podezření bez důkazů

Po nálezu těl byl ustanoven speciální tým vyšetřovatelů. Ti vytvořili profil vraha, který uváděl, že dotyčná osoba je nespolečenská, bude pocházet z dělnického prostředí a miluje zbraně. To na Ivana přesně sedělo. Pracoval jako silničář, s kolegy se moc nebavil a zbraně byly pro něj vším. Přestože patřili všichni Milatovi mezi podezřelé, nemohli u nich policisté vykonat domovní prohlídku. Chyběly jim důkazy. Vrah tak mohl znovu udeřit.

V říjnu 1993 byly nedaleko lesa Belanglo objevena těla Deborah a Jamese. Dívka měla proraženou lebku, mladík zase osm bodných ran. Policii bylo už v té době jasné, že jde o sériového vraha. Začala velká pátrací akce, do které se zapojily přes tři stovky policistů, kteří prohledali každý kout lesa. O měsíc později se našlo tělo Simone Schmidl, Anji Habschied a jejího přítele Gabora Neugebauera. Následné ohledání ostatků potvrdilo, že Milat své oběti znásilňoval a schválně prodlužoval jejich utrpení. Policie byla v koncích, stále neměla k dispozici žádné relevantní důkazy. Nakonec se tak obrátila s prosbou o pomoc na veřejnost. Jejich výzvu zachytil i již zmiňovaný Paul Onions, který pak na fotografii Milata identifikoval.

Playstation a pohřeb zdarma

Jakmile policisté zjistili, že Milat nebyl v době vražd v práci, přesvědčili soudce, aby jim dal povolení k domovní prohlídce. Policejní komando obklíčilo jeho dům 22. května 1994, ale než se vzdal, nejdřív půl hodiny vyjednával. Nález osobních věcí zavražděných byl posledním hřebíčkem do Ivanovy rakve, zbytek jeho života zpečetilo sedm doživotních trestů.

Milat se nikdy nepřiznal. V roce 2009 si plastovým nožíkem upižlal malíček, který chtěl zaslat Nejvyššímu soudu jako formu protestu proti „neoprávněnému” věznění. Když to nepomohlo, začal držet hladovku. Toužil totiž také po herní konzoli Playstation. Nakonec se v 74 letech z cely dostal, ale nohama napřed. Zemřel ve velkých bolestech, které mu způsobila rakovina. Předtím ještě stihl napsat dopis, ve kterém žádal rodinu, aby za jeho pohřeb neutratila ani cent. Vše měli zaplatit daňoví poplatníci. Naštěstí se tak nestalo. Vrahovo tělo skončilo v krematoriu a celý proces byl uhrazen z Milatova vězeňského účtu.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Ivan Milat

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články