Facebook
Instagram
Violet Jessopová, stevardka na zaoceánských lodích, přežila nejen potopení Titanicu, ale také Britannicu, a navíc ji museli zachraňovat i při katastrofě lodi Olympic. Kdo jiný se může pochlubit podobnou dávkou štěstí?
Violet se narodila 2. října 1887 v Argentině jako nejstarší z dětí Williama a Katherine Jessopových, kteří se sem přistěhovali z Irska. Svoji „první smrt” přežila vlastně už jako dítě, kdy jí lékaři při onemocnění tuberkulózou nedávali téměř žádné šance na přežití. Dívčino tělo se ale nemoci statečně postavilo.
Zpátky na ostrovy
Po otcově smrti se rodina vrátila blíže svému původnímu bydlišti, tedy do Anglie, kde měla Violet získat vzdělání. Rodinu ale postihly další problémy, matka (lodní stevardka) onemocněla, proto Violet nechala školu a starala se o sourozence. Bylo ale potřeba vydělávat peníze, a tak se vydala v matčiných stopách. Poprvé jako stevardka vyplula v roce 1908 na lodi Orinoco. Kdyby tušila, co všechno ji na moři potká, možná by zvolila jiné povolání.
První potopení s Olympicem
Violet se v práci dařilo, a proto byla přijata na loď Olympic, která ale před sebou neměla moc šťastný osud. Šlo o ve své době (podobně jako později Titanic) nejluxusnější a největší civilní parník, který brázdil oceán. Služba na Violet vyšla i na cestu, která se Olympicu stala osudnou, protože se 20. září 1911 srazil s britskou válečnou lodí HMS Hawke. Stalo se to naštěstí poblíž přístavu, loď bylo možné dopravit zpět a nikdo nepřišel o život. Violet i další lidé na palubě mohli mluvit o velkém štěstí. Pro většinu z nich to byla první a také poslední zkušenost s takovou nehodou. Ne ale pro Violet Jessopovou. Pro tu si osud a oceán připravily ještě další zkoušky…
Titanic jde ke dnu
Jen o sedm měsíců později, tedy osudného 14. dubna 1912, šla po srážce s ledovcem ke dnu další (a znovu nejluxusnější) zaoceánská loď – Titanic. A na jeho palubě byla také Violet Jessopová. Když došlo k nehodě, pomáhala cizincům, kteří nerozuměli anglickým pokynům, a nakonec dostala na starost malé dítě, s nímž nastoupila do záchranného člunu. Ten byl druhý den ráno zachráněn posádkou lodi Carpathia.
Do třetice Britannic
Jedna nehoda se stát může, dvě jsou už opravdu zvláštní, ale Violet si svoje štěstí v neštěstí vybrala ještě jednou. Po začátku první světové války pracovala jako sestřička Červeného kříže, což ji v roce 1916 zavedlo na palubu nemocniční lodi Britannic. Ta ale 21. listopadu najela u řeckých břehů na námořní minu a začala se potápět.
Violet měla štěstí a vyvázla živá, i když tentokrát to neproběhlo úplně hladce. Utrpěla těžké poranění hlavy od lodního kýlu, ale prý ji hodně pomohly její husté vlasy. Spolu s ní byli na palubě Britannicu také Arthur John Preist a Archie Jewell, kteří stejně jako ona přežili už potopení Titanicu. Prvně jmenovaný muž byl navíc spolu s Violet jedním z pouhých dvou lidí na světě, kteří se účastnili všech tří katastrof.
Zůstala věrná své práci
Ani tři hrůzné zkušenosti neodradily Violet od dalšího nalodění. I nadále se plavila po světě, a to až do svých třiašedesáti let, kdy odešla do důchodu. Život na cestách jistě nebyl příhodný pro manželství, a tak zůstala, kromě krátké epizody, sama bez manžela a vlastní rodiny. Zemřela v roce 1971 na souši a na následky infarktu. Bylo jí třiaosmdesát let.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
