Facebook
Instagram
Někteří vrahové se omezují na „pouhé” zabíjení. Albert Fish byl ale mnohem zvrácenější. Liboval si v týrání mladých chlapců a dívek, na kterých si uspokojoval své sadistické a pedofilní choutky, které prokládal zálibou v konzumování výkalů a kanibalismem.
Albert Hamilton Fish se narodil 19. 5. 1870. Spravedlnosti unikal dlouhých patnáct let. Jeho rodinu sužovaly psychické problémy. Dva z jeho strýců zemřeli v léčebnách. Jeho matka zase slýchala hlasy a zažívala časté halucinace. A to nebylo zdaleka vše. Bratr byl těžký alkoholik a sestra trpěla demencí. Je tak snad nad slunce jasné, že jej to ovlivnilo tím nejhorším možným způsobem.
Milovník spankingu
Neschopnost matky Alberta se postarat o své vlastní potomky jej přivedla až do sirotčince. Ty byly tehdy známé svou přísnou výchovou. Záhy se z něj stalo neurotické dítě, které dokázalo uklidnit jen přejídání. Kromě toho byl notorický útěkář s problémy s pomočováním. Potíže ho přivedly až k ředitelce ústavu, která jej začala trestat výprasky na holý zadek.
A to byl Albert v sedmém nebi. Vždy to u něj vyvolalo silnou erekci. Snažil se tak o to, aby byl trestán co možná nejčastěji, navzdory tomu, že si z něj pak vrstevníci utahovali. S počínající velmi brzkou pubertou začal Fish pravidelně masturbovat a poohlížet se po dalších, zvrácenějších, sexuálních praktikách. Ačkoli se to zdá nepochopitelné, vzrušilo ho třeba i zapálení koňského ocasu.
Toužil způsobovat bolest
Když si Albertova matka našla práci, vrátil jí stát syna zpět. Nic se však nezměnilo. Stále se o něj nestarala. Po pádu ze stromu začal Albert trpět závratěmi, migrénou a koktáním. Jeden z jeho starších bratrů byl námořníkem, a když se vrátil domů, ukázal mu nákresy nahých žen a mužů, které doplnil historkami o kanibalech. Fish byl štěstím bez sebe. Aby si ještě doplnil „vzdělání”, navštívil muzeum voskových figurín, kde hodiny slintal nad lékařským vyobrazením rozpůleného penisu.
Ve dvanácti letech se seznámil s mladým mužem, s nímž udržoval homosexuální vztah plný sadomaso praktik. Pití moči a pojídání exkrementů byly jejich oblíbenou kratochvílí. Ve dvaceti letech se rozhodl prorazit jako prostitut. Tehdy se dopustil první vraždy. Aby dostál společenským konvencím, oženil se s devatenáctiletou dívkou, která mu porodila šest dětí. Po dvaceti letech byl konec. Bylo mu to jedno. Ilegálně se oženil ještě třikrát.
Náboženské prozření
„Jsem Kristus!” křičel Albert Fish, když se u něj začaly projevovat sklony k sebetrýznění. Kromě toho, že svá vnoučata nutil k tomu, aby jej bili holí, píchal si do oblastí přirození a konečníku rybářské háčky. Pro zvláštní příležitosti měl k dispozici obušek posetý hřebíky. Bičoval se s ním po zádech a onanoval, a to vše uprostřed obýváku. Na co mít televizi, když máte doma Fishe, že? Pod matrací měl však schovanou i devítiocasou kočku a mrkev s párkem. „No, co? Cpu si je do zadku,” odpovídal nevzrušeně.
Smrt vítal s úsměvem
Kolik vražd spáchal Albert Fish se již nedozvíme. Že byl odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle je obecně známá informace. Zbývá tak jen uvést dva příklady jeho zvráceného chování. Prvním hrůzným příkladem je malá Grace Budd. „Když uviděla, že jsem nahý, chtěla utéct. Podařilo se mi ji chytit. Uškrtil jsem ji a poté svlékl. Nožem jsem prořízl krk. Když vykrvácela do připraveného hrnce, rozřezal jsem její tělo na malé kousky.” Když se po čtyřech dnech vrátil do opuštěného domu, vzal kousky masa, které ještě nehnilo, a později si ho uvařil s kořenovou zeleninou. Předtím však ještě polil benzínem vatu, strčil si ji do konečníku a zapálil. Tím dosáhl erekce a mohl tak nad znetvořenými kousky těla dosáhnout orgasmu.
Další obětí byl devatenáctiletý tulák Kedden. „Vzal jsem ho k sobě domů. Byl pokrytý všemožným hmyzem. Oholil jsem mu všechny chlupy, pak jsme si asi tři týdny užívali těch nejzvrácenějších praktik. Bičoval mě a nutil pít moč a pojídat fekálie. Pak jsme si to vyměnili. Jednou jsem mu pořezal zadek a napil se jeho krve. O něco později jsem ho přivázal k židli, vzrušil ho a začal mu po kouscích odřezávat penis. Vypadalo to ale, že hodně trpí. Zpanikařil jsem. Obvázal jsem mu poraněný úd, položil ho na postel, hodil na něj deset dolarů a utekl,” přiznal se. „Jaká to bude radost, zemřít na elektrickém křesle. Takovou bolest jsem ještě nikdy nezažil,” vykřikoval těsně před svou smrtí.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Albert Fish
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
