Šachovnicový vrah Alexandr Pičuškin: Oběti zabíjel obzvláště krutě, předčil i kanibala Čikatila

Šachovnicový vrah Alexandr Pičuškin: Oběti zabíjel obzvláště krutě, předčil i kanibala Čikatila
Zdroj: Profimedia.cz

Nikdo by to do něj neřekl, většině lidí totiž připadal velmi sympatický. Šachovnicový vrah Alexandr Pičuškin však překonal i samotného Andreje Čikatila. Kromě šachovnice bylo jeho poznávacím znamením kladivo a nezbytná láhev vodky.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 19. 01. 2021 14:00

Alexandr Jurjevič Pičuškin je ruský sériový vrah, který se narodil 9. dubna 1974 v ruském městě Mytišči. Při výsleších vypověděl, že zabil 63 osob, což překonalo i Andreje Čikatila s jeho 52 vraždami. Pičuškinovi prokuratura nakonec prokázala „jen“ 48 obětí. Když se ho soudce zeptal, zda rozumí svému rozsudku, odsekl že ano, není přece hluchý.

Malý Saša miluje šachy

Pičuškinovo dětství bylo trochu jiné než u většiny sériových vrahů. Jeho osobnost nepokřivilo týrání či zanedbávání ze strany rodičů, ale nepříjemný úraz hlavy. Po něm se stal doposud bezproblémový kluk agresorem, který si svou zlost vybíjel na každém, kdo se mu připletl do cesty. Jeho matce tak nezbylo nic jiného než ho poslat do školy pro děti s poruchami učení.

Tam se role obrátily, z Alexandra se stal otloukánek. Byl nadprůměrně inteligentní, proto ho spolužáci považovali za exota, který musí dostat každý den pořádnou nakládačku. Nešťastného kluka vysvobodil až jeho dědeček, jenž nadále odmítal přihlížet tomu, jak je každým dnem více a více zašlapáván do země. Vzal si ho k sobě domů a naučil hrát šachy. Pičuškin se do nich záhy zamiloval. A ještě raději měl turnaje v Bitcevském parku. Byl to opojný pocit vyhrát nad někým, kdo je o mnoho let starší.

Po smrti dědečka se Alexandr uchýlil k pití vodky a pokračoval v tom i po návratu k matce. Smutek a žal ze ztráty blízkého člověka chodil zapíjet do parku. Mezi jeho spoluhráči mu bylo nejlépe, zatímco byli všichni namol, on vyhrával jednu partii za druhou.

První vražda je jako první láska

Alexandrovou iniciační obětí se 27. července 1992 stal spolužák z učiliště Michail, kterého původně přemlouval jen na spoluúčast v zabíjení. Když si to kamarád na poslední chvíli rozmyslel, sám přišel o život. „První vražda je jako první láska, na tu nikdy nezapomenete,” nechal se slyšet Pičuškin. Z řetězu se utrhl ale až v roce 2001, kdy se jeho teritoriem stal Bitcevský park. Zaměřoval se na bezdomovce, které zval na alkoholovou šachovou partii. Pilo se prostě tak dlouho, dokud dotyčný muž neodpadl. Pičuškin mu pak kladivem prorazil lebku a do vzniklého otvoru vrazil hrdlo láhve s vodkou. Tělo pak zpravidla ukryl v kanále.

Do jeho vražedného hledáčku však nespadali jenom postarší muži, ale také ženy. A právě jedna z nich, Marija Moskaljová, se mu stala osudnou. Policisté u ní totiž našli lístek z moskevského metra, a jelikož se psal rok 2006, byla stanice prošpikována bezpečnostními kamerami. Identifikace muže, který na záběrech doprovázel Mariji, tak byla úplnou hračkou. Po zatčení Pičuškin litoval jen toho, že nestačil zabít přesně tolik lidí, kolik je políček na šachovnici – 64. Ani nenaplněný plán však nezabránil soudu vyřknout v roce 2007 rozsudek – doživotí.

Wikipedia.cz: Alexandr Pičuškin

BBC: Alexandr Pičuškin

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články