Slavný Syndrom K: Smyšlená nemoc zachránila desítky Židů, nacisté se jí báli jako čert kříže

Jak vyděsit nacisty aneb Smyšlený Syndrom K zachránil život desítkám Židů
Zdroj: Wikimedia Commons/Dguendel, CC BY-SA 3.0

Mezi roky 1941 až 1945 zavraždili nacisté přibližně šest milionů Židů, tedy asi dvě třetiny evropské židovské populace. I když to byla doba skutečného temna, našli se lidé, kteří neváhali čelit hrozbě smrti a zachraňovat ty, kteří to nejvíc potřebovali. Tak se třeba objevila fiktivní nemoc s názvem Syndrom K, před kterou měli Němci opravdový respekt.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 28. 03. 2023 16:00

Benito Mussolini sice Židům omezoval život, k transportům však došlo až po zhroucení fašistického režimu v roce 1943, kdy Itálii obsadili nacisté. Mussolini se stal pouhou loutkou, která musela plnit příkazy z Berlína. Do koncentračních táborů bylo posláno 10 000 italských Židů.

Bezpečné útočiště pro Židy

V polovině října roku 1943 zahájili nacisté letecký útok na římské ghetto. O kousek dál, jen co by kamenem dohodil, stojí stará katolická nemocnice Fatebenefratelli, která je na úvodním obrázku k článku. Nachází se na 270 metrů dlouhém ostrůvku uprostřed řeky Tibery. Tehdy ji vedl profesor Giovanni Borromeo, jenž vždy odmítal vstoupit do fašistické strany.

Měl totiž zcela jiný přístup k životu. Z nemocnice vytvořil bezpečné útočiště pro Židy, mezi nimiž byl i osmadvacetiletý lékař Vittorio Sacerdoti, který přišel o zaměstnání kvůli svému původu. Borromeo mu nabídl nové místo a falešné doklady. Kromě toho byl v budově dostupný nelegální vysílač, jenž sloužil ke komunikaci s odbojem.

Důmyslný plán proti nacistům

Jakmile se dveře nemocnice otevřely všem Židům hledajícím azyl, bylo jasné, že ji dříve či později přijdou prohledat nacisti. A tak Borromeo, spolu s dvěma dalšími lékaři, přišel s důmyslným plánem. Každý nově přijatý uprchlík bude prohlášen za osobu nakaženou Syndromem K. Tato nemoc nebyla samozřejmě popsána v žádné lékařské knize, neboť jednoduše neexistovala.

Ale proč zrovna Syndrom K? Lékař ho pojmenoval po dvou mužích, kteří měli na svědomí spoustu životů. Albertu Kesserlingovi, německém veliteli nacistických jednotek v Římě, a veliteli SS Herbertu Kapplerovi, který byl zodpovědný za masakr v Ardeatinu v roce 1944, kdy zemřelo 335 italských civilistů.

Syndrom K vyplašil německé vojáky

Lékaři rozlišovali, kdo je skutečně nemocný a kdo potřebuje azyl. K tomuto účelu byly zřízeny místnosti, kde měly být výhradně "nakažené" osoby. Pokud se k nim náhodou přiblížil voják, měli začít opravdu nehezky kašlat, jako v posledním tažení. Plán vyšel. Personál vojákům vysvětlil, že se po nákaze dostaví křeče a paralýza vedoucí k možnému tělesnému znetvoření. A vše to končí nevyhnutelnou smrtí. Ani jeden z nich se neodvážil vejít do budovy.

Lékaři poté přesunuli Židy do bezpečných domů po městě. Tím vzniklo místo pro obyvatele ghetta, kteří skutečně potřebovali lékařskou péči. Tak byly zachráněny další životy. V květnu roku 1944 se nacisté nakonec rozhodli nemocnici přepadnout, našli tam ale jen pět lidí. Ti stejně přežili, jelikož Řím byl krátce na to osvobozený. Díky své lsti měl Borromeo zachránit až 100 životů. Za to mu pak italská vláda udělila mnoho vyznamenání.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Giovanni Borromeo

History.co.uk: Syndrome K - The Fake WW2 Disease That Saved Jews From The Nazis

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články