Svůdná Marozia: Sestřenice, milenka i matka papeže důmyslně ovládala celý Řím

Svůdná Marozia: Sestřenice, milenka i matka papeže důmyslně ovládala celý Řím
Zdroj: Wikimedia Commons/Franco Mistrali, Public domain

Kdo vlastně v minulosti vládl Římu? Byly to mocné rody, nebo papežové? Často ani jedni. Nad vším mívaly vládu ženy, i když ne přímo. Ne nadarmo se v některých zdrojích označuje období kolem roku 900 za pornokracii. Je tedy jasné, jak ženy svoje zájmy prosazovaly – jako například jedna z nejznámějších – Marozia.

Zdeňka Nezbedová
Zdeňka Nezbedová 23. 01. 2021 11:00

Kdo byla Marozia? Šlo o pravděpodobně nejmocnější ženu Říma v její době. Svými intrikami a ženskými zbraněmi ovládala i samotného papeže Sergia III. Narodila se přibližně v roce 890 a nedožila se ani padesátky, což ovšem neznamená, že za sebou nenechala nesmazatelnou stopu. Pocházela z aristokratického rodu, a i když jí vzdělání nebylo dopřáno, dokázala téměř nemožné. Nepotřebovala umět číst ani psát, stačilo jí, že dokázala svádět muže – samozřejmě jen ty, kteří měli vliv na politiku nebo církev.

Milenkou svého bratrance papeže

Na svůj první „úkol” si troufla už v patnácti letech, kdy zaujala samotného papeže. Ostatně, znali se od dětství, vždyť šlo o jejího vlastního bratrance. Z tohoto vztahu se měl dokonce narodit syn, kterého později vychovávala s manželem Albericem. Papež jí se sňatkem pravděpodobně pomohl, protože i když nemusel tehdy ještě žít v celibátu, nemanželské dítě přece jen nebylo nic, čím by se chtěl chlubit.

Jak k moci? Přece sňatkem...

Z prvního manželství (následovala další dvě) se Marozii narodil druhý syn Alberich. Bylo mu teprve třináct let, když byl jeho otec zabit, a matka dlouho neváhala. Vždyť dostala prostor k dalšímu politicky výhodnému sňatku. Tentokrát si vybrala muže „z druhé strany”, tedy toskánského markýze Guida, který stál proti tehdejšímu papeži Janu X. Marozii se podařilo nevídané – zapojila všechny své zbraně a dovednosti a dosáhla papežova svržení. Její manžel se stal prvním mužem Říma a i sama negramotná Marozia dostala obrovský vliv, například při volbě papežů.

Jak to mohlo dopadnout? Matka Marozia dobře věděla, co dělá, když nechala papežem jmenovat svého prvorozeného syna, který přijal jméno Jan XI. Nebyl to žádný velký myslitel ani silná osobnost, a tak Marozia získala jeho prostřednictvím hlavní slovo i v církvi. Ani to jí však nestačilo.

Chtěla být císařovnou

Po smrti druhého manžela už měla ve svých rukou církev, ale ke štěstí jí pořád něco chybělo. A tak se, jak bylo jejím zvykem, znovu výhodně vdala. Vzala si Huga Provensálského, bratra svého nebožtíka manžela, což sice bylo tehdy na pováženou, ale pro Marozii a jejího nového milence nic nepřekonatelného. Trocha lží všechno napravila a Marozia spolu s novým manželem byla na cestě k císařským korunám, jak si hybatelka veškerého římského dění vysnila. Pomoci jí v tom měl její syn – papež.

Zapomenutý syn

Než se ale podařilo plány uskutečnit, objevil se na scéně Maroziin druhý syn Alberich, který se rozhodl vzít běh dějin do vlastních rukou, když na něj matka při dělení moci zapomněla. Bratra nechal hlídat v papežském paláci, otce Huga vyhnal z Říma a matku uvěznil. Zůstal tak z rodiny jediný, kdo byl schopný ovládat Řím, a toho také využil. Své slávy si užíval celých dvaadvacet let.

A Marozia? Od jejího uvěznění o ní nikdo už pořádně neslyšel. Některé zprávy mluví i o tom, že odešla do kláštera, ale je vůbec možné, že by se taková žena dala na cestu pokání a cudnosti? Pravděpodobnější však bude verze, že po přibližně pěti letech strávených ve vězení zemřela.

Zdroje informací:

Wikipedia: Marozia

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Související články

Další články