Třetí lidská pochodeň: Evžen Plocek se upálil o Velikonocích 1969, chtěl lidi probudit z letargie

Třetí lidskou pochodní, která měla veřejnost vyburcovat k nějakému činu, se stal Evžen Plocek, čtyřiačtyřicetiletý člen celozávodního výboru KSČ v jihlavském Motorpalu. Byl také stoupenec reformního křídla strany, do níž vstoupil v roce 1955. Měl jednoho syna.

Mohlo by Vás zajímat:

Jan Zajíc: Přesně před 50 lety spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha. Co ho k tomu vedlo?

Rozumný komunista Evžen Plocek

Byl vedoucí obchodně technického oddělení strojírenského podniku Motorpal v Jihlavě, kde pracovala i jeho žena Zdena. Vždy za ní rád zašel. Jejím kolegou byl jistý Roman Fürst, který díky tomu mohl poznat, jakým člověkem Evžen Plocek byl. Měl možnost hovořit s ním hned několikrát, a to i o politice, k níž měl Plocek blízko. Ač Fürst neměl komunisty nikdy v lásce, Evžen mu byl sympatický. Dalo se s ním totiž rozumně mluvit. Nebránil se ani kritice.

4.4.1969 se zapálil Evžen Plocek. Jeho příběh se z příběhů živých pochodní vymykal třemi zásadními faktory: věkem, tím, že měl rodinu a byl členem KSČ. Mnoho jihlavských vnímalo jeho sebeupálení s velkým pohnutím. #vyroci #aktualnecz Čest jeho památce! https://t.co/NyTISozApC pic.twitter.com/ncpCybpqpc

— Karel Peka (@karelpeka) April 5, 2021

Plocka nevystihovala jen otevřenost, ale také pokora. Když do podniku nastoupil devatenáctiletý Josef Dostál, budoucí ženich jeho neteře, přijal ho velmi vlídně, dokonce mu nabídl i tykání. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy se Dostál dozvěděl, že Plocek jede na mimořádný sjezd strany v pražských Vysočanech, který se konal 22. srpna 1968. Vrátil se prý jako vyměněný. Nehodlal se o tom bavit, jen řekl, že jde o podraz, který si odskáče celé vedení, včetně Dubčeka.

Mohlo by Vás zajímat:

Jan Palach: Mějte se hezky, a kdyby se se mnou něco stalo, vzpomínejte v dobrém, řekl kamarádům

Konec Pražského jara

Evžen Plocek byl zastáncem Pražského jara i reforem, velmi těžce se tak vyrovnával s aktuální politickou situací, kterou řídil Kreml. Posledním hřebíčkem do rakve byl požadavek Moskvy z března 1969 o výměně vedení KSČ. Naděje na režim s lidskou tváří byla tatam. Od teď měli zemi řídit jen pochlebovači. Protisovětské nálady nebyly přijatelné.

Mohlo by Vás zajímat:

Milada Horáková: O popravě se dozvěděla večer, k poslední snídani měla kávu a červené víno

Sebeupálení Evžena Plocka

Poslední hodiny svého života strávil Plocek ve vinárně Alfa, kde se o samotě pohroužil do svých myšlenek. Okolo osmnácté hodiny si v ulici Palackého nalil na krk, záda a hruď hořlavou látku. Poté se rozběhl přes jihlavské náměstí a okolo kolotočů zamířil k pouťové střelnici. Kolemjdoucí se za ním otáčeli, neboť z něho byl silně cítit odér ředidla.

Obsluze střelnice pak předal několik vzkazů: "Pravda je revoluční - napsal Antonio Gramsci." a "Jsem pro lidskou tvář - nesnáším necit - Evžen." Pak poodstoupil o pár kroků dozadu, škrtl sirkou a zapálil se. Okamžitě vzplanul jako obří pochodeň. Ještě stačil vykřiknout poslední slova: „Dvacet let jsem byl komunistou... Za Palacha!" Po převozu do nemocnice lékaři zjistili, že má popáleniny druhého a třetího stupně na 75 % těla. Evžen Plocek zemřel po pěti dnech. Smutečního průvodu se zúčastnilo několik tisíc lidí. Jak uvedl Roman Fürst, tak velký pohřeb ještě v Jihlavě nikdy nezažil...

Mohlo by Vás zajímat:

32 let od sametové revoluce: Jak na 17. listopad, protesty a pendreky vzpomínají přímí účastníci?

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Evžen Plocek

Paměťnároda.cz: Málo známá oběť Evžena Plocka. Upálil se o Velikonocích 1969