Facebook
Instagram
Od smrti Jana Palacha, který 19. ledna 1969 podlehl rozsáhlým popáleninám, uplynulo již třiapadesát let. Jak na tohoto mladého muže, který se na protest proti sovětské okupaci neváhal proměnit v lidskou pochodeň, vzpomínají přátelé a spolužáci?
Film Jan Palach: Zdálo se, že má vše, co potřebuje. Kamarády na koleji, kde to žilo, a přítelkyni Helenku. Účastní se také brigád v Kazachstánu a Francii. Prostě normální student. Na podzim roku 1968 se ale začíná měnit společenský život v zemi a na Jana to působí hůře než na ostatní. Proto se rozhodne k heroickému činu. Do poslední chvíle ale nedá na sobě nic znát... Na drama Jan Palach z roku 2018 se můžete podívat dnes ve 20:10 na ČT 1.
Přátelé Jana Palacha
Jana Palacha považovali jeho přátelé za nekonfliktního a racionálně uvažujícího člověka. Přesto v srpnu roku 1968 přijel do Prahy s úmyslem střílet na sovětské vojáky. Zřejmě ho k tomu nutila jeho bojovná, a zároveň citlivá povaha, nesnášející jakoukoli nespravedlnost a útlak.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Dost dlouho jsem se domníval, že ho znám dobře,” řekl pro Radiožurnál jeho kamarád z dětství Stanislav Hamr. „Ale když teď nad tím uvažuju, byl tak složité povahy, že to nemohu již říct. Kdykoli jsme se o něčem bavili a přišel Honza, diskuze dostala jiný, vážnější charakter. Třeba chtěl hovořit o lidských právech. Když měl nějaké přesvědčení, tak si za ním stál."
Janu Palachovi říkali kamarádi na koleji Vědec. Vynikal hlavně v humanitních vědách a velmi se zajímal o historii. Byl také vysoce inteligentní a prý se s ním mohl srovnávat jen málokdo. „Byl však zároveň uzavřený. Nesvěřoval se. Ani jsme nevěděli, že má dívku. Nikdy nikoho nepodrazil. Dokázal říct pravdu do očí, i když byla nepříjemná,” prozradil Hamr.
Jan Palach si moc nevěřil
Další Palachův kamarád, Štěpán Bittner, uvedl pro deník Blesk, že si Palach nebyl sám stoprocentně jistý, jestli jeho čin probudí národ k nějaké akci. Nejprve uvažoval o tom, že by studenti obsadili budovu rozhlasu. Upálení se však jevilo jako více burcující metoda. I on potvrdil, že byl Jan spíše uzavřený do sebe.
Naposledy ho viděl na koleji před Vánocemi 1968. Zastavil se jenom krátce. Nebyl na večírky, neholdoval ani alkoholu. Nechodil ani na pivo. „Když tehdy odcházel, řekl: Kluci, tak se mějte hezky, a kdyby se se mnou něco stalo, tak vzpomínejte v dobrém!’ Kdo mohl tušit, k čemu se chystá a že ho vidím naposled,” dodal Bitter.
Vzpomínky na Jana Palacha
O vzpomínky na Jana Palacha se pro web ČT 24 podělila i jeho spolužačka Ivana Žižková, která s ním chodila do mělnického gymnázia. Seděl za ní v lavici a byl to tichý, tmavovlasý kluk. Byl hodně sečtělý.
„O přestávkách chodil za profesorem Vrbou a různě s ním filozofoval o tom, co zrovna četl. A to měl teprve šestnáct let. Když víte, jaký ten život měl konec, tak vás z toho pořád mrazí. Nebudeme si nalhávat, že by každý z nás něco takového dokázal. Každopádně se před ním musím poklonit,” dodala Žižková.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Jan Palach
Česká televize: Jan Palach
Ct24.českatelevize.cz: Spolužák Jenda. Mělničtí gymnazisté shromáždili vzpomínky na Palacha
Radiožurnál.rozhlas.cz: Poslechněte si vzpomínky spolužáků Jana Palacha, kterému na škole přezdívali Vědec
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
