Facebook
Instagram
Mnozí diktátoři si mysleli, že pokud budou držet svůj lid na velmi krátkém vodítku a nakradou, co se dá, užijí si spokojený důchod. Klidně se i ztratí ve světě jako úplně nová osoba, jestliže by se něco nepovedlo. Osud je ale velmi vrtkavý a častokrát se ručička vah nakloní směrem ke spravedlnosti.
Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho zná každý. Pojďme se raději podívat na méně známé tyrany, kterým Smrtka připravila perné chvilky. Způsob jejich smrti byl totiž leckdy bizarní a dalo by se říci, že se podobal spíše scénáři hororového filmu.
Potrava pro supy
Williama Tolberta, bývalého prezidenta Libérie, který je na úvodní fotografii k článku s americkým prezidentem Jimmym Carterem, bylo možné popsat jako chodící korupci. Kšeftoval se zlatem, auty i cestovními pasy. A nebyl sám. Následovala jej celá elita země. Uznával pouze bohaté. Do chudých lidí, kteří v ulicích prosili o vodu a chleba, nechal střílet. Jednoho dne však pohár trpělivosti přetekl. Do čela převratu se postavil pologramotný seržant Samuel Doe.
Spolu s dalšími šestnácti vojáky vtrhl pod rouškou noci do prezidentského paláce. Nejprve se zlikvidovali bodyguardi, pak přišla na řadu samotná hlava státu. Pokud si myslíte, že měl Tolbert alespoň možnost pronést nějaká poslední slova, mýlíte se. Revolucionáři jej zaživa rozpárali a vnitřnosti vyhodili na dvůr jako potravu supům a psům. Mělo to být znamení, že začala nová éra.
Sněden rebely
Samuel Doe byl ale ochráncem chudých jen na oko. Nešlo mu o nic jiného než o prezidentské křeslo. Také se chtěl stát neomezeným vládcem Libérie. Bouchl do stolu, povýšil se na generála a začal úřadovat. Nejprve veřejně popravil třináct Tolbertových ministrů a na jejich místa dosadil své podržtašky. Jenomže ani jeden z nich nevěděl, co má ve svém resortu dělat. Skončilo to tak, že nebyla elektřina, tovar v obchodech ani fungující doprava. Aby Doe udržel v zemi pořádek, začal vraždit jednoho odpůrce za druhým.
To v roce 1989 vyústilo v další revoluci zorganizovanou mužem s poetickým jménem - Princ Johnson. Jeho lidé přepadli prezidentské auto a podrobili Doea nelidskému mučení. Chtěli od něj získat údaje o jeho švýcarském kontu. Několik desítek minut jej kopali do obličeje, který mu otekl natolik, že mu prakticky znemožnil mluvit. Přesto nic neprozradil. Johnsonovi v tu chvíli došla trpělivost a nařídil ubohému muži uříznout uši. Doe zemřel až po několika dalších hodinách mučení. Některé části jeho těla pak snědli Johnsonovi lidé.
Na ostří nože aneb ubodán k smrti
Ngo Dinh Diem byl první prezident Vietnamské republiky. Úřad zastával mezi roky 1955-1963. Za své jmenování mohl být vděčný Američanům, kteří podporovali jeho antikomunistické nálady. A právě díky silnému spojenci mohl vládnout železnou rukou, což spočívalo hlavně v pronásledování buddhistů. S tím mu pomáhal bratr Ngo Dinh Nhu, šéf tajné policie a stoprocentní katolík.
V roce 1963 se ale proti Diemovi postavilo nejvyšší velení armády. Amerika s ním ztratila trpělivost a přidala se na stranu rebelů. Generálové vyzvali prezidenta, aby se i se svým bratrem vzdal. Ten to však odmítl a oba utekli skrze tajný tunel. Diem ovšem věděl, že je konec, a tak zavolal veliteli povstalců a nabídl mu demisi. Pod podmínkou, že bude moci s bratrem opustit zemi. Dostali souhlas, ale když je konvoj převážel do generálního štábu, Nhu se začal hádat s majorem, jenž je v autě doprovázel. Tomu po chvíli povolily nervy a bývalého šéfa tajné policie ubodal nožem. Diem se snažil bratrovi pomoc, ale dopadl stejně. Vysněné svobody se ani jeden z nich nedočkal.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: William Tolbert, Samuel Doe, Ngo Dinh Diem
Ciekawostkihistoryczne.pl: Tyrania nie popłaca. Najbardziej makabryczne śmierci dyktatorów
