Facebook
Instagram
Koronavirus není první velkou pandemií, která lidstvo postihla. Pokud se ohlédneme do minulosti, najdeme hned několik podobných pohrom. Jen před sto lety to byla třeba často zmiňovaná španělská chřipka a pozadu – co do počtu mrtvých – nezůstává ani tuberkulóza. A právě ta má 24. března „svůj den”.
Tuberkulóza je s námi už od dávných dob, bakterie, která ji způsobuje, byla nalezena dokonce už u bizona, jenž po Zemi chodil přibližně před 17 tisíci lety. Jde jen o to, jestli bakterie, která způsobuje tuberkulózu u hovězího dobytka, je předchůdkyní té „lidské”, nebo zda se jedná o dvě víceméně souběžně se vyvíjející bakterie. Každopádně známky onemocnění tuberkulózou našli vědci už na egyptských mumiích, a dokonce i u koster pravěkých lidí, kteří žili v době kolem 4 000 let před naším letopočtem.
Vlčí játra a kůže z oslice
Tuberkulóza se nevyhnula ani lidem ve starověku. Tehdy se ji sice už snažili léčit, ale moc prostředků k tomu neměli. A tak se alespoň snažili jít na to stravou. Proti tuberkulóze měla podle Plinia staršího pomoct vlčí játra ponořená v řídkém víně, sádlo prasete krmeného trávou nebo kůže oslice ponořená ve vývaru. Jaké mohly být úspěchy takové léčby, si můžeme snadno domyslet.
Může za to upír?
Ještě na počátku 19. století se lidé obávali, že tuberkulóza je nějakým způsobem spojena s upíry. Pokud totiž někdo z rodiny na tuberkulózu zemřel, často se stávalo, že i ostatní členové postupně chřadli, až zemřeli také. Lidé proto věřili, že jim člověk, který již nebyl mezi nimi, odčerpával energii a nakonec jim vzal i život. Už tehdy se ale lékaři snažili přijít na skutečný původ tohoto nebezpečného plicního onemocnění. Rozmanitost a velký počet různých příznaků jim to ale rozhodně neusnadňovaly. Pojem tuberkulóza se prvně objevil v roce 1832. Když už byla nemoc pojmenována, snažili se s ní lékaři také intenzivněji bojovat. Třeba John Croghan se domníval, že ji jde vyléčit pobytem v jeskyni díky stálé teplotě a čistému vzduchu. Všichni jeho pacienti ale do roka zemřeli…
Geniální Robert Koch
Pak se ale do věci vložil německý lékař a biolog Robert Koch, kterému krutá nemoc nedala spát. A bylo to právě 24. března 1882, kdy objevil a také popsal mikroorganismy způsobující tuberkulózu. Dnes díky jeho výzkumu víme, že jde o Mycobacterium tuberculosis. A Robert Koch pokračoval dál. Nestačilo mu jen objevit příčinu, začal pracovat na možné léčbě. I když se jeho „tuberkulin” bohužel ukázal jako neúčinný, alespoň bylo možné ho využít jako testovací látku. I tak se ale právě Robert Koch zasloužil o možnost vyvíjet další očkovací látky, a dokonce tuberkulózu skutečně úspěšně léčit. Za to byl také náležitě oceněn – v roce 1905, pět let před svojí smrtí, si došel pro Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Očkování proti tuberkulóze
K Robertu Kochovi se samozřejmě přidávali i další vědci, kteří navazovali na jeho práci, a tak mohli Albert Calmette a Camille Guérin v roce 1906 ohlásit první skutečný úspěch v ochraně proti tuberkulóze – očkování oslabeným kmenem bakterií, které způsobují tuberkulózu u skotu. Díky tomu se začal počet nakažených a těch, kteří na tuberkulózu zemřeli, konečně snižovat. Bylo to potřeba, vždyť například v roce 1815 bylo v Anglii každé čtvrté úmrtí způsobeno právě touto chorobou a ani Francie na tom nebyla o moc lépe. Do zahájení očkování tam tuberkulóza mohla za každé šesté úmrtí, zvláště v chudých oblastech. Lidé sice byli vyzýváni, aby neplivali na zem a při kašlání nebo kýchání si zakrývali ústa, ale výsledek byl, mírně řečeno, rozpačitý.
Vyhráno nemáme...
I když už bylo na světě očkování, o léčbě již infikovaných se zatím příliš mluvit nedalo. Ta přišla až v roce 1946 se streptomycinem. Do té doby byly jediným možným řešením operace, což samozřejmě už samo o sobě v tehdejších podmínkách neslo ohromné riziko a úspěšnost byla minimální. Lidé umírali i v sanatoriích, která se pro chudší vrstvy ale spíš podobala trochu lepšímu vězení. To už je sice dnes naštěstí jen historie, ale tuberkulózu se i přes všechny pokroky vymýtit nepodařilo…
10 milionů nakažených
I dnes se každoročně ve světě nakazí tuberkulózou na 10 milionů lidí a přibližně 1,5 milionu na ni i přes veškeré medicínské pokroky zemře. Přibližně polovina z nakažených lidí žije v osmi zemích světa, mezi něž patří Bangladéš, Čína, Indie nebo Pákistán. Většina z nemocných sice žije v chudých zemích, ale tuberkulóza není jen jejich „výsadou”. Je přítomna také v České republice, v roce 2019 bylo hlášeno celkem 464 onemocnění tuberkulózou všech forem a lokalizací, to znamená 4,3 případu na 100 000 obyvatel.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Tuberculosis, Robert Koch
Cdc.gov: Tuberculosis
WHO.int: Tuberculosis
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v ČR v roce 2019
