Viktoriánské bezhlavé fotografie: Měly lidi vyděsit i pobavit, stal se z nich obrovský hit

Průkopníkem bezhlavých snímků se stal Oscar Gustav Rejlander, britský fotograf švédského původu. Ten v polovině devatenáctého století přišel s novým trendem, kdy na portrétu oddělil hlavu od těla. Efektu bylo dosaženo díky úmorné práci v laboratoři a kombinací negativů. Přestože tato montáž byla finančně nákladná, stala se velmi populární.

Mohlo by Vás zajímat:

Den, kdy zemřel Einstein, zkáza velkoměsta. Vzácné fotografie, které zachycují významné události historie

Mánie kolem bezhlavých fotografií

Jedna z nejúspěšnějších Rejlanderových fotek se jmenuje Hlava svatého Jana Křtitele na talíři (najdete ji i v naší galerii). Prý mu trvalo dlouho, než sebral odvahu a oslovil jistého džentlmena s prosbou, zda by mu nebyl modelem. Šlo hlavně o “propůjčení” hlavy. Dotyčný na to kývl až po několika letech.

Tuto kompozici začali o něco později využívat i další fotografové. Tvořili muže a ženy s useknutými hlavami, které si napichovali na kůl, měli před sebou na talíři anebo je drželi za vlasy. V druhé ruce pak často drželi “vražednou” zbraň. Tyto fotografie byly tak žádané, že si fotografové začali dávat inzeráty do novin. Své služby samozřejmě nenabízeli levně. Nejplodnějším umělcem v tomto oboru byl Brit Samuel Kay Balbirnie. Používal tutéž metodu jako Rejlander.

Mohlo by Vás zajímat:

Historické fotky z nevěstince: Tajná sbírka Williama Goldmana zachycuje erotiku konce 19. století

Poněkud brutální umění

Existuje také fotografie bezhlavého zvířete, která opakovaně přitahovala pozornost historiků. Vytvořil ji Charles Harper Bennett. Když se v roce 1878 snažil najít způsob, jak zkrátit expozici, uvědomil si, že kolodiový proces nelze nijak urychlit a k okamžitému zafixování obrazu je zapotřebí zcela nové složení emulze.

V té době lékař Richard Leach Maddox nahradil kolodium želatinou. Bennett tuto metodu ještě zdokonalil a snížil rychlost uzávěrky na 1/25 sekundy. Jenomže jak to předvést na fotografii? Rozhodl se vyfotit mezka, kterému na krk přivázal dynamit. Vyfotil ho ve chvíli, kdy se mu rozlétla hlava na kusy, ale tělo ještě stálo. To nejlépe demonstrovalo rychlost fotografování. Patent sice na své zlepšení získal, avšak za týrání zvířat se o něm začalo říkat, že je šílený jako kloboučník. Je to odkaz na slavnou Alenku v říši divu…

Mohlo by Vás zajímat:

Nejděsivější fotografie historie: Duchové mezi námi a tajemný ostrov strašidelných panenek

Účel bezhlavých fotografií

Vědci tvrdí, že bezhlavé fotografie jsou prvním příkladem hromadného využití fotomontáže. Jiní je vnímají jako specifický projev humoru ve viktoriánské éře. Další zase tvrdí, že měly za úkol vzbuzovat hrůzu, anebo zobrazovat rozdíly v názorech na smrt a rituál rozloučení se zesnulým…

GALERIEBizarní viktoriánské fotografie: Explodující mezek, odvážná nahota i lidé bez hlavy

+ 13 fotek+ 14 fotek

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Viktoriánský portrét bez hlavy
Culturacolectiva.com: Why Did Victorians Take Creepy Headless Portraits?