Výročí prvního telefonátu: Alexander Graham Bell zavolal do vedlejší místnosti a změnil svět

Výročí prvního telefonátu: Alexander Graham Bell zavolal do vedlejší místnosti a změnil svět
Zdroj: Wikimedia Commons/Library of Congress, Public domain
Alexander Graham Bell se od mládí zajímal o akustiku. Navíc jeho matka brzy ohluchla a Bella začala zajímat také komunikace neslyšících, která mu přivedla do života i jeho budoucí manželku.První přístroj, kterým Bell telefonoval svému asistentu Watsonovi, se tomu dnešnímu samozřejmě ani vzdáleně nepodobal...Alexander Graham Bell se svojí neslyšící manželkou Mabel Gardiner Hubbardovou a jejich dětmi Elsie a Marian.V roce 1940 se Alexander Graham Bell objevil i na poštovní známce.+ 1 fotka+ 2 fotky

„Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás,” uslyšel asistent Alexandra Grahama Bella 10. března 1876 ve sluchátku přístroje, který měl změnit běh dějin. Možná si uvědomil, jaké zásadní události byl aktérem, možná ne, ale každopádně k velké radosti svého šéfa poslechl pokyn a přišel. A telefon byl na světě…

Zdeňka Nezbedová
Zdeňka Nezbedová 10. 03. 2021 06:30

Telefonát, o kterém je řeč, se podle Bellových záznamů uskutečnil 10. března 1876 a odstartoval docela novou dobu, kdy se lidé nemusí setkat osobně, aby si popovídali – vlastně dobu, kterou nyní tak často kritizujeme. Jistě netušil, jak daleko jeho vynález dojde, mohl snad předpokládat, že se setká alespoň se zájmem. Tak jednoduché to ale nebylo. I když šlo o velký vynález, byl natolik nadčasový, že si jej lidé zpočátku nedokázali zařadit do života.

Jako z Cimrmana

Na vynález telefonu se čekalo až do roku 1876, což je od počátku lidského rodu opravdu dlouhá doba – a o to více zarážející je fakt, že jen čtyři dny po prvním Bellově telefonátu svému asistentovi, tedy 14. března, přišli na patentový úřad hned dva muži, aby si podobný vynález zaregistrovali.

Kdo byl první?

Ve stejný den ráno si na americkém patentovém úřadu podal žádost o zapsání svého vynálezu Elisha Gray a odpoledne téhož dne pak v Anglii o totéž požádal právník Alexandra Grahama Bella. Můžeme jistě diskutovat nad časovým posunem, který by za určitých podmínek ještě mohl zamíchat skutečným pořadím podaných přihlášek vynálezu telefonu, ale má se za to, že jako první byl zaregistrován Grayův patent. Nic to však nemění na tom, že v dalších letech zvítězil Bell.

Cesta k telefonu

Alexander Graham Bell se o akustiku zajímal už od mládí. Zaprvé pocházel z rodiny, kde byla hlasu a zvuku věnována velká pozornost už v minulých generacích, jeho dědeček Alexander Bell se zabýval fyziologií řeči a otec Alexander Melville Bell se podílel na vytvoření fonetické abecedy. Zadruhé matka budoucího vynálezce brzy ohluchla, a Alexander se proto začal zajímat ještě o další oblast – o sluchová postižení, komunikaci takových lidí a o princip přenosu zvuku. Vyučoval neslyšící děti, a dokonce se oženil s neslyšící Mabel Hubbard. Všechno tak v důsledku vedlo k jedinému – k vynálezu, který změnil svět.

Díky, brazilský císaři!

Alexander Graham Bell se ve stejném roce, kdy došlo k prvnímu telefonátu, svým vynálezem pochlubil na světové výstavě ve Filadelfii, kde jeho přístroj ve velké konkurenci dalších technických novinek zvítězil a otevřela se mu cesta k budoucnosti. Musíme za to ale poděkovat tehdejšímu brazilskému císaři Petru II. Brazilskému. Právě jeho totiž do té doby poměrně přehlížený přístroj zaujal – a když zaujal císaře, asi na něm něco bylo… Téhle myšlenky se chopila také porota a Bellův přístroj nakonec vyhrál.

Pošta nejde s dobou

Po filadelfském úspěchu se Bell pustil do další práce. Přece nebylo možné telefonovat jen z jedné místnosti do druhé. A tak se ještě v tomtéž roce uskutečnil hovor mezi lidmi vzdálenými přes tři tisíce kilometrů mezi Bostonem a Cambridge. Na jediný rok to byl opravdu ohromný kus práce. Ani tak se ale jeho objev nesetkal s velkým ohlasem například u pošty, které jej prozíravě nabídl. Konzervativní Angličané se rozhodli i nadále pro doručování zpráv využívat poslíčky. Jak ale sami tušíme, nakonec podlehla moderní vymoženosti i tato instituce a s ní všechny ostatní.

Zástup vynálezců

Že dnes už mají telefony s tím původním jen málo společného? A že byli i další vynálezci, kteří „telefon” sestrojili, jako třeba právě zmiňovaný Elisha Grey, ale i Antonio Meucci, Charles Bourseul, Johann Philipp Reis, Cromwell Varley nebo Poul la Cour? Jistě že ano, ale nic to nemění na tom, že čestné místo v kronice telefonování patří Alexandru Grahamu Bellovi, jeho asistentu Thomasu Watsonovi a prvnímu telefonátu do vedlejší místnosti, který zněl: „Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Alexander Graham Bell

Telephonetribute.com: Bell Telephone Memorial and Bell Homestead

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články