Facebook
Instagram
Historická veselohra Císařův pekař s Janem Werichem v hlavní roli patří do zlatého fondu české kinematografie. Málokdo ale ví, že se kvůli filmu Werich rozhádal se svým nejlepším přítelem Jiřím Voskovcem. A to není vše. Produkce filmu dosáhla astronomické částky, na ničem se nešetřilo.
Císař Rudolf II., pekař Matěj a Golem. Toto jsou hlavní postavy historické veselohry režiséra Martina Friče z roku 1951. Rudolfa vladaření moc nezajímá, svůj čas raději věnuje alchymii, umění a ženám. Nejvíce touží po elixíru mládí a bájném Golemovi. Císařovy nepozornosti využijí dvořané a spojí se s jeho bratrem Matyášem, který má zálusk na trůn. Díky shodě okolností se vlády ujme pekař Matěj, který je Rudolfovi velmi podobný, akorát je o čtvrt století mladší. Podaří se mu vypořádat s falešnými dvořany, a ochránit tak císařovu pozici? Na Císařova pekaře se můžete podívat dnes ve 20:00 na CS Filmu.
V–W
Císařův pekař vznikl sice až v roce 1951, ale idea, která vedla k jeho vzniku, se datuje do předválečného období. Kvůli emigraci nakonec nedošlo k její realizaci. Werich se tak rozhodl, že ho na počátku padesátých let natočí sám, a to Voskovec neskousl. Nikdy se s tím nesmířil. A neodpustil si ani komentáře, že jde o pouhý agitační pseudopříběh. Na druhou stranu jej Werich neuvedl ani v titulcích jako spoluautora námětu.
Snímek se nelíbil ani tehdejšímu ministrovi kultury Zdeňku Nejedlému, podle něhož byl výsledek naopak málo agitační, a dokonce režisérovi Martinovi Fričovi udělil dvouletý zákaz činnosti. A smůlu měl i samotný Werich, a to si přitom za svou roli odnesl státní cenu.
Krejčík musel z kola ven
Jan Werich byl stoprocentní bohém. Na natáčení chodil vždy pozdě, a navíc po prohýřených nocích. Režisér Jiří Krejčík byl zase pedant, který byl nejspokojenější, když vše šlapalo jako dobře promazaný stroj. Střety mezi oběma muži nakonec vyústily ve výměnu režisérského postu, jehož se ujal Martin Frič.
Ale „škatulata“ se hýbala dál. Magistra Kellyho si místo Karla Högera střihl Jiří Plachý. Další, kdo musel ostrouhat, byl Saša Rašilov, kterého nahradil František Černý. Maršál Rusworm měl zase připadnout Janu Pivcovi, ten však odmítl, a tak se toho chopil Zdeněk Štěpánek. A konečně Sirael. Irenu Kačírkovou vyměnili za Natašu Gollovou.
Milionový pekař
Na produkci filmu bylo uvolněno neuvěřitelných sedmadvacet milionů korun. Jelikož byl Císařův pekař určen také pro export, muselo se točit v barvách. Velkou položkou byly také kostýmy, které se poté staly tím nejcennějším, co měl Barrandov na skladě. Ale pozadu nezůstal ani Werich. Jeho kostým vznikal dlouhých šedesát hodin.
Dostatek financí si měl představitel Rudolfa II. vymoci u ministra informací a osvěty Václava Kopeckého. A dobře udělal. Kostýmy a dekorace tak mohl navrhnout skutečný mistr Jiří Trnka. Jeho práci jsme pak mohli obdivovat třeba na těch nejlepších modelkách z podniku Textilní tvorba. A na řadu přišla i skutečná umělecká díla, která pro potřeby natáčení zapůjčila muzea a galerie.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Císařův pekař – Pekařův císař
