Fit a krásnáTestováníSoutěže

Výročí únosu 66 Čechoslováků: Partyzáni z Angoly přiletěli vyjednávat s komunisty do hospody U Sojků

Výročí únosu 66 Čechoslováků: Partyzáni z Angoly přiletěli vyjednávat s komunisty do hospody U Sojků
Zdroj: Profimedia.cz
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Na 12. března 1983 nikdy nezapomene 66 mužů, žen a dětí, kteří se v angolském městě Alto Catumbela stali obětmi únosu a následného věznění, v němž někteří zůstali až do června následujícího roku. Co se Čechoslovákům stalo a jak se je podařilo vysvobodit?

Zdeňka Nezbedová 12. března 2021

Českoslovenští odborníci byli původně vysláni do Angoly, aby tam pomohli rozjet provoz papírny. S sebou si mohli vzít i rodiny, což v mnoha případech také udělali.

Tajemný únos Charleyho Rosse: Za nezvěstného kluka se vydávalo přes 500 lidí
Mohlo by Vás zajímat:

Tajemný únos Charleyho Rosse: Za nezvěstného kluka se vydávalo přes 500 lidí

Osudné ráno

Bylo 12. března 1983 a na obec Alto Catumbela, kde pobývali i občané Československa, zaútočili členové povstaleckého hnutí UNITA. Šlo o skupinu místních odpůrců tamní socialistické vlády, kterou podporovaly západní státy. Angola byla tou dobou v občanské válce. Podle vyprávění Lubomíra Sazečka, jednoho ze zúčastněných, se nad ránem ozvala střelba a přepadové komando zajalo překvapené experty, vyslané do země, aby tam pomáhali, i jejich rodiny, včetně dětí. Do zajetí povstalců padlo 66 našich občanů. Všechny pak čekal neuvěřitelně náročný, více než osmdesátidenní pochod do tábora Jamba na jihu země. Cesta byla dlouhá přes 1 300 kilometrů.

Záhadná smrt

Ženy a děti byly nuceny vydržet v Jambě dlouhých 27 dní v nejistotě a obavách o život, než byly propuštěny. O týden později se na svobodu dostalo i sedm nemocných mužů. Ti ostatní museli podmínky zajetí snášet ještě celý další rok, a to až do června 1984. Proč vlastně?

Únosci prostřednictvím svého vůdce Jonase Savimbiho (na úvodní fotografii vpravo) požadovali, aby Československo výměnou za zajaté muže uznalo legitimitu povstaleckého hnutí UNITA a tím mu de facto umožnilo získat prezidentský úřad. Mezitím ale unesení muži a spolu s nimi i jejich ženy a děti pochodovali buší. Na tu cestu nikdo z nich nezapomene. V průběhu cesty zemřel Jaroslav Navrátil, který prý spadl z nosidel tak nešťastně na hlavu, že už mu nebylo pomoci. Byl pochován na místě za zpěvu národní hymny.

105 let od narození Franka Sinatry: Únoscům syna nabídl milion, vzali si jen čtvrtinu
Mohlo by Vás zajímat:

105 let od narození Franka Sinatry: Únoscům syna nabídl milion, vzali si jen čtvrtinu

Za každou cenu

O únosu se příliš nemluvilo, vedení státu uvalilo na celou záležitost tiskové embargo a bylo jen málo cest, jak se ke zprávám z Angoly dostat. Československo se rozhodlo pro diplomatický způsob řešení problému a prezident Gustáv Husák dal vyjednávacímu týmu volnou ruku ke spolupráci s kýmkoliv, kdo by mohl v té věci pomoci. Řekl doslova: „Spojte sa aj s čertom, len ich priveďte domov.“

Veřejnost ale nic netušila. Až 21. března 1984 promluvil tehdejší člen vedení komunistické strany Lubomír Strouhal: „Po celou tuto dobu vedoucí orgány strany a státu, osobně a velmi angažovaně i generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky Gustáv Husák vynakládají velké úsilí na jejich záchranu. Do vlasti se vrátili ženy, děti a někteří muži. O návrat zbývajících dvaceti usilujeme všemi dostupnými diplomatickými prostředky. A nebudeme litovat ani nadále, abychom ochránili jejich životy a přivedli je k nám domů, do jejich vlasti,“ ujistil všechny, kteří by snad po roce zajetí dvaceti mužů pochybovali.

3 096 děsivých dnů Nataschy Kampuschové: Dětství prožila ve sklepě. Po smrti únosce se o dům hrůzy sama stará
Mohlo by Vás zajímat:

3 096 děsivých dnů Nataschy Kampuschové: Dětství prožila ve sklepě. Po smrti únosce se o dům hrůzy sama stará

Úspěšné jednání U Sojků

Trvalo to ale až do 23. června, než se mohly domů vrátit i zbylé dvě desítky zadržovaných mužů – naštěstí živí a v rámci možností zdraví. Jak se to podařilo? Diplomat Eduard Kukan, který za Československo se zástupci únosců jednal, pro server Aktuálně.cz tehdejší situaci podrobně popsal. Zástupci povstalců přiletěli přímo do Prahy, v restauraci U Sojků si dali s členy našeho vyjednávacího týmu pivo a zašli se podívat na představení do Národního divadla. Zástupci Československa s nimi jednali a tím vlastně hnutí fakticky uznali. A o to šlo. Dokonce se naše strana zavázala nedodávat dál zbraně oficiální angolské vládě, kterou jinak jako socialistickou Československo podporovalo.

Večírek na rozloučenou

Pak už šly další události poměrně rychle – vůdce angolských partyzánů uspořádal zajatcům večírek na rozloučenou a propustil je pod podmínkou, že si je přiletí vyzvednout oficiální zástupce Československa. Dvacet mužů se konečně mohlo vrátit ke svým rodinám a jeden z nejneuvěřitelnějších příběhů v historii obou zemí byl šťastně u konce.

Jeden z nejznámějších únosů StB. Provedl ho agent Hermann Rauscher
Mohlo by Vás zajímat:

Jeden z nejznámějších únosů StB. Provedl ho agent Hermann Rauscher

Zdroje informací: 
Vlada.cz: Stalo se: Před 25 lety unesli povstali UNITA v Angole 66 československých občanů
Wikipedia.cz: Únos československých občanů v Angole
Aktualne.cz: Diktátor dostal samopal, partyzáni pivo. Zákulisí největšího únosu Čechoslováků

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články