Čokoláda za socialismu: Kofila za dvě padesát, tuzexové vzácnosti i podivná nugátová hmota

Hořká, mléčná, s oříšky, s obrázkem na výběr? Kterou jste měli nejraději právě vy?
Zdroj: Lifee.cz - Jana Jánská/koláž Lifee.cz
Kofila za 2,50 Kč měla hlavní kouzlo v náplni, která opravdu hodně připomínala kávovou chuť. Navíc její dílky byly zdobeny motivem kávového zrnka. K dostání je občas i nyní.Tuhle čokoládu s motivem slovenských hor vyráběla čokoládovna Deva Trebišov jako součást Potravinářského kombinátu Trebišov.Hořká čokoláda od Orionu byla oblíbená. Často jsme ji kupovali třeba rodičům jako dárek k svátku.Mléčná čokoláda od Orionu byla, spolu s dalšími výrobky této firmy, brána jako kvalitnější z toho, co se dalo koupit.+ 11 fotek+ 12 fotek

Umíte si představit život, ve kterém byste si nemohli dát ani kousek čokolády? Možná ne, ale taková doba není zase tak daleko v minulosti. První čokoláda, nebo alespoň podobná té dnešní, se začala vyrábět až v roce 1828. Jak to s ní bylo u nás a jak jsme si ji užívali za socialismu?

Zdeňka Nezbedová
Zdeňka Nezbedová 01. 03. 2021 11:00

Čokoládu znaly na našem území vyšší vrstvy už v 18. století. Právě z tohoto století, konkrétně z roku 1770, pochází první zmínka o výrobně čokolády Filipa Watzka v pražské Celetné ulici. Teprve na počátku 19. století byli čokoládníci přijati do cechu společně s cukráři. Jedním z prvních „velkovýrobců” čokolády byl Antonín Melichar, který začal v roce 1832 vyrábět čokoládu ve větším množství než to dokázaly malé manufaktury. Čokoláda se stávala přece jen dostupnější, a to nejen v Praze. Počty výrobců i velikost výroben pomalu rostly a rok 1839 přinesl první skutečnou továrnu na čokoládu.

Drahé boby a válka

Masivnějšímu rozšíření výroby čokolády bránila cena a nedostupnost kakaových bobů. Tyto překážky překonávali obchodníci jen pomalu. Počátek 20. století ale přinesl poměrně rychlý zvrat. Tehdy bylo na našem území už na 50 výrobců čokolády a jestliže v roce 1910 vyrobily továrny kolem 400 vagonů čokolády za rok, o pět let později to bylo už pětkrát víc. A pak přišla světová válka, po ní zákaz dovozu kakaových bobů a nové Československo se navíc muselo vyrovnávat se ztrátou velkého trhu bývalé monarchie. Ani to ale nové výrobce neodradilo od zakládání dalších a dalších výroben, které se i přes problémy krize v třicátých letech přenesly až k další válce.

Další válka a pak znárodnění

Druhá světová válka logicky přinesla problémy do všech odvětví, výrobu čokolády nevyjímaje. Úplně se ale nezastavila, a tak bylo po válce na co navazovat. Do tohoto vývoje už ale zasáhl zákon o znárodnění továren nad 500 zaměstnanců z října 1945 a také pozdější vyhlášení některých národních podniků, přestože střední a menší soukromé výrobny měly stále ještě poměrně velké slovo na trhu. Jenomže všeho do času…

Problémy centrálního řízení

Po roce 1948 bylo s čokoládou zase všechno jinak. Vzniklo 17 národních podniků, které se měly ve výrobě čokolády a cukrovinek doplňovat, nikoliv si konkurovat. Byla dokonce zřízena i „Hlavní správa výroby cukrovinek a trvanlivého pečiva“. Ale, jak už to bývalo, snaha o centrální řízení bránila rychlejšímu rozvoji i ve výrobě čokolády. Čokoláda však odolala i neobratným pokusům a její výroba se s většími či menšími problémy dočkala i doby našeho dětství.

Cena i kvalita šly dolů

Čokoláda byla jednou z lahůdek, kterou jsme si v minulosti dopřávali - její kvalita ale postupně klesala, i když si zastánci té doby jistě budou myslet něco docela jiného. Kvalitní kakao bylo drahé a pro náš trh často jen těžko dostupné. Není tedy náhodou, že se dováželo ze zahraničí, ze služebních cest nebo třeba i z dovolených v místech, kam jsme mohli a kde byl kontakt se Západem o něco jednodušší, než tomu bylo u nás. Hodnotné suroviny byly postupně nahrazovány těmi dostupnými, ve snaze dodat na trh dostatek požadované čokolády.

Jednou z možností, jak se dostat ke kvalitě, byl nákup v Tuzexu, ale k bonům se legálně dostal jen málokdo a jejich nákup na neoficiálním trhu byl mírně řečeno riskantní. Pokud jste je sehnali, mohli jste si dopřát originální švýcarské čokolády za 2 bony nebo u nás tehdy nepředstavitelně vzácná Kinder vajíčka s překvapením. Jedno vyšlo na půl bonu.

Zbytek Čechů mohl na Vánoce dostávat domácí kolekce pro děti, na trhu byly čokolády v mnoha různých obměnách, které se týkaly hlavně obalu. A pak také hmota, nazvaná čokoládová, nugátová nebo arašídová pochoutka. Tu - i když je na trhu dodnes - se snad už nikdo za čokoládu vydávat neodváží…

A kterou čokoládu jste měli nejraději?

Zdroje informací: 

Wikipedie.cz: Historie čokolády

Orioncokolada.cz

Cokomuzeum.cz

Režisérka Výměny manželek prozradila detaily ze zákulisí i astronomický honorář účinkujících

Režisérka Výměny manželek prozradila detaily ze zákulisí i astronomický honorář účinkujících

Související články

Další články