14 pochutin, které jsme milovali za totáče a vyrábějí se dodnes

3. března 2019 Lenka Chvostová
Mlékárna Hlinsko
Mlékárna Hlinsko

Na trhu jsou i více než šest desítek let. Pochutnávali si na nich naši prarodiče, rodiče, některé z nás provázely dětstvím. Zavzpomínejte s námi na oblíbené dobroty, které přežily nejen pád komunismu, ale i krachy výrobních podniků a záplavu nových značek ze „západu“.

Kofola

Sycený nealkoholický nápoj kolového typu vznikl v roce 1959 v Československu v rámci státní úlohy na využití přebytečného kofeinu při pražení kávy. Základ tohoto nápoje měl být postaven na tuzemských surovinách a složený z přírodních látek. Kofola se brzy stala vyhledávanou alternativou k tehdy nedostupným nápojům Coca-Cola nebo Pepsi. Po pádu komunismu musela soupeřit s celou řadou nápojů, které zaplavily trh, přesto je dodnes velmi populární, a to jak balení v lahvích, tak čepovaná.

Granko

Populární granulovaný kakaový nápoj, který se vyráběl od roku 1979 v národním podniku Pražské čokoládovny, závod Sója Kolín, brzy po zahájení výroby získal ocenění Zlatá Salima, Zlatý Merkur, Zlatý pohár Ex Plzeň a cenu v soutěži Obal roku. Název byl zkratkou sousloví granulované kakao. Na trh se Granko dodávalo v kulaté průhledné plastové dóze s obsahem 400 gramů a také v papírové krabici o váze 250 gramů. V roce 1981 se začala vyrábět varianta s banánovou příchutí, 1985 s jahodovou a 1988 s broskvovou a borůvkovou. Dnes se Granko vyrábí v Maďarsku a je dodáváno pouze do české a slovenské obchodní sítě.

Pribináček

Tradiční dezert pro děti z tvarohu a smetany se pod tímto názvem vyráběl od roku 1954 v podniku Pribina u Přibyslavi. Byl postupně vyráběn v 16 různých příchutích. V podniku totiž v té době probíhala také konzervárenská výroba ovocných šťáv a speciálních džemů, která umožňovala dodávat široký sortiment příchutí. Původní Pribináček býval prodáván v papírových kelímcích. V současnosti je nabízen v balení 80 nebo 125 g v kelímcích s obrázkem kočičky. V rámci „vylepšování receptury“ však původní složení prošlo mnoha změnami, nyní je krém obohacen o želatinu, xanthan a škrob, cukr je doplněn fruktózo-glukózovým sirupem.

Míša

Oblíbený nanuk v čokoládové polevě se od roku 1962 vyráběl z tvarohu, smetany a cukru v továrně Laktos v pražských Vysočanech, vznikl ale ve výrobním závodu Zdounky. Logem tohoto nanuku je roztomilý medvídek. Od počátku má stabilní velikost, podobu a obal. Míša tvarohový se v nezměněné podobě zachoval až do dneška a je nejprodávanějším nanukem v České republice. Kromě klasiky se dnes ještě vyrábějí novinky, jejichž jádro tvoří český míšovský tvaroh, jsou obaleny v ovocné zmrzlině, případně ještě polité kakaovou polevou. Kromě toho značka Míša přináší novinky inspirované českými dezerty jako buchty s mákem nebo štrúdl.

Tatranky

Tradiční šestivrstvé oplatky s náplní a s čokoládovou polevou, která se v původní verzi nacházela pouze po obvodu, byly vyrobeny a pojmenovány v roce 1945. Zpočátku, při ruční výrobě, měly trojúhelníkový tvar jako štíty hor, z čehož byl také odvozen jejich název, ale vzhledem ke komplikovanější výrobě oplatek trojúhelníkovitého tvaru (aplikace polevy a balení při sériové výrobě) byl nakonec zvolen tvar obdélníkový. Náplň byla původně oříšková, později také čokoládová a arašídová. V roce 1960 vznikla verze, která měla čokoládovou polevu po celé ploše oplatky, ale vzhledem k vyšší potřebě čokolády bylo od její výroby upuštěno. Po roce 1989 se objevily další příchutě, ale také se snížil počet oplatkových plátků z šesti na pět.

Jesenka

Slazená zahuštěná smetana patří mezi tradiční české výrobky. Na trhu je již 60 let. Svůj název získala Jesenka dle původního místa výroby. S její produkcí totiž začali v roce 1959 v jesenickém podhůří mlékárny Zábřeh. V Zábřehu však Jesenka moc dlouho nevydržela a od roku 1968 se její výroba přesunula do Mlékárny Hlinsko. Primárně mělo jít o přísadu do kávy nebo čaje. Dětem, a nejen jim, ale chutnala i samotná, nejlépe přímo z tuby. Z Hlinska pochází také další známé výrobky jako zahuštěné mléko Salko či jeho kakaová varianta Pikao.

Vitacit

Ovocná limonáda v prášku byla jedním z nejoblíbenějších socialistických výrobků. Patentován byl Vitacit v roce 1970. Továrna na jeho výrobu stojí v malé vsi Pitín na Uherskohradišťsku. V době největší slávy v 80. letech se ho vyrobilo i tisíc tun ročně. Nebylo dítě, které by ho na ulici nelízalo nasypaný do ruky. K dostání byla citronová, pomerančová a malinová příchuť. O tu však nebyl po revoluci zájem, nahradila ji tak příchuť jahodová. Podle dcery původního majitele Vitacit vyrábí podle vlastní receptury, základní suroviny jsou pořád stejné – tedy cukr a kyseliny citronová a askorbová, nově ale přidali nějaké vitaminy a další zlepšováky, které jsou samozřejmě tajné.

Rumové pralinky

Historie kultovní české cukrovinky je dosledována do roku 1965, není však vyloučeno, že počátky výroby rumových pralinek jsou ještě starší. Dodnes přitom patří mezi pět nejprodávanějších čokoládových cukrovinek, které se v Zoře Olomouc vyrábí. Zajímavostí je, že většina spotřebitelů, kteří pralinky kupují, jsou muži. Možná je to tím rumem, který skutečně tvoří asi jedno procento složení pralinek. Na etiketě ale informace o obsahu alkoholu chybí, protože v tomto případě není alkohol samostatnou složkou, ale je součástí používané tresti.

Vinea

Sycený nealkoholický nápoj vyráběný z hroznového moštu namíchal kolektiv slovenských vinařských odborníků v roce 1973. Vycházeli, podobně jako producenti maďarské Marky, z hroznového nápoje Traubisoda. Vinea, která je nažloutlé nebo červené barvy a má muškátové aroma, se vyrábí od roku 1974. Vinea získala řadu domácích i mezinárodních ocenění a v osmdesátých letech 20. století se díky nadměrnému exportu do USA stala nedostatkovým zbožím. V současnosti se vyrábí ve více variantách, kromě sycené i nesycené verze. Od roku 2011 je Vinea k dispozici také v růžové variantě Vinea rosé.

Kofila

Čokoládová tyčinka s kávovou náplní vznikla už v roce 1923. Na jejím obalu najdete specifický rukopis výtvarníka Zdeňka Rykra, který je podepsán i pod vzhledem hvězdy Orion. Už tehdy měla Kofila stejný žlutý obal s obrázkem mouřenína, který ji zdobí dodnes. Z obalu čokoládové tyčinky musel mouřenín ustoupit pouze jednou – kvůli socialistické spartakiádě. Hned šest let od svého narození začala sbírat první ocenění, a to hned Grand Prix na Světové výstavě v Barceloně, o dalších šest let později si pak tu samou cenu odvezla z Bruselu. V roce 1962 pak na Světové olympiádě čokolády v Bruselu obdržela stříbrnou medaili. Tehdy byla touto významnou cenou odměněna celá kolekce Orion.

Pedro

Bublinová žvýkačka s ovocnou příchutí s postavou chlapečka v sombreru na obalu se začala vyrábět v roce 1968 ve středočeském závodě Velim ve stejnojmenné obci. Známá byla i pro svou cenu, která byla přesně 1 Kčs. Největší obliby se žvýkačka dočkala v 70. a 80. letech 20. století. Údajně byla receptura žvýkačky Pedro vytvořena podle žvýkaček amerických nebo kanadských a prý byla tak vydařená, že si žvýkačky odváželi např. kanadští hokejisté ve značném množství. V 90. letech byly do žvýkaček přidávány humorné samolepky s obrázky chlapce Pedra či některého z jeho kamarádů. Postupně tak byly vydány dvě série po 12 obrázcích.

Hašlerky

Tvrdé cucavé bonbony pro zmírnění chrapotu a kašle obsahovaly kromě lékořice také rostlinné extrakty léčivých bylin. Vyrábět pod původním názvem Caruso je koncem války 1917 – 1918 začal mladý pražský podnikatel František Lhotský, který získal recepturu od E. Kirsteina. Ale jméno slavného italského pěvce nebylo v Čechách pro běžné zákazníky dostatečně přitažlivé. Výrobce, možná inspirován legendou o původním názvu, se proto 20. 12. 1920 vypravil do pražského kabaretu Lucerna s krabicí svých výrobků za právě chraptícím populárním Karlem Hašlerem. Písničkář se přesvědčil o kvalitě a účinku a dal na místě písemný souhlas s užitím svého jména.

Bon pari

Tvrdé průhledné barevné cucavé bonbony se začaly vyrábět před více než čtyřmi desítkami let, v roce 1977. Vyráběly se v šesti příchutích ve státním podniku Čokoládovny, přesněji v modřanském závodě ORION Praha. V té době se vyvážely nejen do Sovětského svazu, ale do 39 dalších zemí celého světa. Bon pari bezesporu patří k nejznámějším českým bonbonům. Jejich receptura je stále stejná. Namísto chemie se ale začaly barvit čistě přírodními výtažky ze zeleniny a ovoce. Dodnes nejoblíbenější je zelený bonbon, jemuž chuť dodává exotická maracuja. Kromě klasických chutí jahoda, pomeranč, citron, broskev, černý rybíz a maracuja, prodávaných v balení Original, se objevily také Bon pari superkyselé, lesní směs, vitamin C a další.

Termix

Termizovaný tvarohový dezert se začal vyrábět v roce 1976 v Poděbradech. U jeho zrodu však zřejmě byly laboratoře bývalé gottwaldovské mlékárny v Prštném. Prodával se v nízké plastové čtverhranné vaničce přikrytý fólii. Na ní byly vytištěny různé znaky, které určovaly příchuť Termixu. Dezert měl smetanově hustou konzistenci a úžasné rumové aroma, které se po otevření vanilkové verze ihned krásně rozvonělo. Dnešní Termixy ale obsahují více přídatných látek namísto mléčných složek. Nyní se kromě Poděbrad vyrábí také v Kuníně.

Neděle 24. 3

3 skvělé tipy z luštěnin: Ochutnejte salát z cizrny s uzeným kachním prsem, krémovou čočkovou polévku i kaši ze žlutého hrachu s grilovaným filetem ze pstruha

Stále více lidí obohacuje svůj jídelníček rostlinnou stravou. Do popředí se znovu dostávají suroviny, které byly v našem prostředí využívány po ...

Více

3 skvělé tipy z luštěnin: Ochutnejte salát z cizrny s uzeným kachním prsem, krémovou čočkovou polévku i kaši ze žlutého hrachu s grilovaným filetem ze pstruha