Výstřední závěť: Filozof Jeremy Bentham se po smrti nechal vycpat slámou a vystavit

Výstřední závěť: Filozof Jeremy Bentham se po smrti nechal vycpat slámou a vystavit
Zdroj: Wikimedia Commons/Henry William Pickersgill, Public domain
Jeremy Bentham byl filozof podporující práva žen, homosexuálů a zvířat. Dnes nic neobvyklého, ovšem on žil v letech 1748 – 1832.Než umřel, stačil Jeremy Bentham sepsat podivnou závěť.Jeho ostatky se měly vycpat slámou a uložit do takzvané autoikony.Chtěl si tím Jeremy Bentham zajistit nehynoucí slávu?+ 2 fotky+ 3 fotky

Filozofové bývají výstřední lidé a Jeremy Bentham tuto definici splňoval do puntíku. Ač svou profesi vykonával na přelomu 18. a 19. století, jeho názory byly velmi pokrokové i z dnešního pohledu. Zasazoval se o práva žen, homosexuálů a zvířat. Jen se v důsledku poněkud neobvyklého pohnutí mysli nechal po smrti vycpat...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 03. 12. 2021 14:00

Jeremy Bentham je považován za jednoho ze zakladatelů takzvaného utilitarismu, což je filozofie postavená na přesvědčení, že by se mělo konat dobro pro co největší počet lidí. Vědom si svých kvalit a nesmazatelného historického odkazu, sepsal vskutku podivnou závěť, díky které se s ním můžeme “potkat” i dnes.

Podivná závěť pana filozofa

Když Jeremy Bentham v roce 1832 zemřel, bylo mu 84 let. Pozůstalí pak začali plnit pokyny z jeho podivné závěti. Nejprve jej dekapitovali, poté bylo tělo rozřezalo a vyjmulo se z něj veškeré maso. Kůže s kostrou byla následně vycpaná slámou a oblečena do šatů. A jako zlatý hřeb večera mu mezi nohy na zem položili tác s mumifikovanou hlavou. Toto všechno pak spočinulo v prosklené skříni zvané autoikona.

Tento bizarní artefakt nejprve skončil ve vlastnictví Benthamova žáka Thomase Southwooda Smitha. V roce 1850 jej však získala University College of London. Ta autoikonu vystavila třeba při příležitosti 100. a 150. výročí svého založení.

Terč studentských vtípků

Zachovaná hlava známého filozofa se nejednou stala terčem vtípků univerzitních studentů. Jednou ji prý ukradli a odevzdali až po vyplacení výkupného, jenž bylo posláno na charitu. Jindy se měla objevit ve skříňce na nádraží, či během fotbalového tréninku, kde posloužila jako náhrada míče.

Nejpravděpodobnější ale je, že hlava byla nakonec odklizena z etických důvodů, neboť vystavovat lidské ostatky není zrovna něco, čím by se univerzita chtěla chválit. A pak tady byly obavy z potíží, které by mohlo přinést nesprávné uchovávání. V současnosti je hlava Jeremyho Benthama uložená v Archeologickém institutu University College of London a v klimatizovaném skladu.

Vycpaný filozof Jeremy Bentham

Proč to Jeremy Bentham vlastně udělal? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Nikdo nezná ty pravé důvody, které jej vedly k tomu, že se po smrti nechal vycpat slámou a vystavit. Mohlo jít o nějaký druh žertu, anebo způsob, jak světu ukázat, že opovrhuje tradičními názory na smrt.

Nebo byl jednoduše tak přesvědčený o vlastní důležitosti, že chtěl za každou cenu nechat originální odkaz, který přetrvá. Ať už je to jakkoli, mrtvola Jeremyho Benthama a jeho autoikona zůstávají zvláštní, a zároveň i trošku děsivou vzpomínkou na neobvyklého filozofa. 

Zdroje informací:  

Wikipedia.org: Jeremy Bentham 

Anomalien.com: The Strange After-Life Of Jeremy Bentham

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články