Experiment ve stínu gilotiny: Francouzský lékař zjistil, jak dlouho člověk po setnutí hlavy ještě vnímá

Experiment ve stínu gilotiny: Francouzský lékař zjistil, jak dlouho člověk po setnutí hlavy ještě vnímá
Zdroj: Wikimedia Commons/Mhurley197, CC BY-SA 4.0

Setnutí hlavy neboli dekapitace byla ve středověku pěkně krvavá záležitost. Někdy se popravčímu nepodařilo oddělit hlavu od trupu hned napoprvé, a tak musel celou proceduru opakovat. Pak lékař Joseph Ignace Guillotin prosadil rozšíření gilotiny. Znamenal ale rychlý proces i okamžitý konec života?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 1. listopadu 2021

Doktor Joseph-Ignace Guillotin prezentoval gilotinu, kterou ovšem nevynalezl, jen vytáhl z historie, jako nejhumánnější popravčí zařízení. Díky ostré čepeli byla hlava useknutá během několika vteřin. Stal se z toho výnosný byznys. Lidé sledovali popravy jako divadlo, obchodníci si zase namastili kapsy prodejem suvenýrů. O gilotinu se však nezajímal jen prostý lid, ale také vědci a lékaři. Proč?

Příběhy zpod gilotiny: Ludvík XVI. měl prý tak tlustý krk, že ho museli dorazit sekyrou
Mohlo by Vás zajímat:

Příběhy zpod gilotiny: Ludvík XVI. měl prý tak tlustý krk, že ho museli dorazit sekyrou

Záhada mozkové aktivity

Je možné, aby člověk po dekapitaci ještě na krátký čas vnímal okolí? Tuto otázku si kladlo mnoho odborníků. Výzkum došel k jednoznačnému závěru. I když je hlava oddělena od trupu, neznamená to, že by se elektrická aktivita v mozku ihned zastavila.

Totéž platí i v případě klinické smrtiLékaři v New Yorku zjistili, že v posledních okamžicích života je aktivita mozku mnohem silnější než za života. Toto může vysvětlit i to, proč lidé vidí ono přízračné světlo na konci tunelu, anebo prožívají mimotělní zážitky, kdy se třeba vznášejí nad operačním sálem a pozorují sami sebe.

Vraždy v Midsomeru
Mohlo by Vás zajímat:

Na Vraždách v Midsomeru se scenáristi vyřádili: Mordovali gilotinou i tankem

Pokus s useknutou hlavou

Vše samozřejmě začalo příběhy, jejichž pravost nelze spolehlivě prokázat. Nicméně jeden z nich popisuje zvědavého francouzského lékaře Gabriela Beaurieuxe, který měl v roce 1905 provést jednoduchý experiment. Když spadla hlava popraveného vězně Henriho Languilla do koše, zavolal na něho jeho jménem.

„Viděl jsem, jak se oční víčka pomalu zvedají, bez jakýchkoli křečovitých kontrakcí. Vypadalo to zcela normálně. Jako byste hovořili s člověkem, který se zrovna probudil či byl vytržen ze svých myšlenek,” napsal Beaurieux. Zároveň podle webu Discovermagazine.com odhadl, že mozek vnímá ještě 25 až 30 sekund po dekapitaci. V jiném případě měl zase kat zvednout useknutou hlavu mladé ženy, která zavraždila jednoho z vůdců revoluce, a vrazil jí facku. Očití diváci pak přísahali, že na ženině tváři viděli naštvaný výraz.

Brutální čínská poprava ling-čch’: Kat odřezával z odsouzeného kousky masa celé tři dny
Mohlo by Vás zajímat:

Brutální čínská poprava ling-čch’: Kat odřezával z odsouzeného kousky masa celé tři dny

Krysy na gilotině

Fenomén zbytkového vědomí po setnutí hlavy je vlastně velmi obtížné studovat, a to hlavně z etických důvodů. Vědci z univerzity Radbound v nizozemském Nijmegenu se proto rozhodli provést tento experiment na krysách. Po dekapitaci jim změřili mozkové vlny pomocí EEG. A dospěli ke stejnému závěru. Hlava skutečně ještě několik sekund poté vnímala. A jak tomu bylo u lidí? Pomysleli si třeba v tu chvíli: „Tak a je to. Už to mám za sebou…”

Podivuhodný příběh bezhlavého kuřete: Mike dokokrhal, ale stal se výdělečnou atrakcí
Mohlo by Vás zajímat:

Podivuhodný příběh bezhlavého kuřete: Mike dokokrhal, ale stal se výdělečnou atrakcí

Zdroje informací: 
Wikipedia.org: Guillotine 
Deník.cz: Klinická smrt? Podle vědců je mozek aktivnější než za života  
Grunge.com: The creepy reason people remain conscious after being decapitated

Škola líčení: Vizážistka Diana Vitikačová radí, jak na rychlý denní make-up do školy či do práce

Další články