Facebook
Instagram
Psal se rok 1725 a britský král Jiří I. se vydal navštívit svůj rodný Hanover. Během lovu v lesích tam narazil na dítě, které brzy šokovalo celý Londýn. Jiří I. mu dal jméno Peter a tohoto divokého chlapce choval u královského dvora jako lidského mazlíčka.
V té době bylo chlapci pravděpodobně 12 let. Neuměl mluvit a neměl žádné sociální návyky. Byl zcela nahý, až na zbytky límce okolo krku. Chodil jen po čtyřech. Když spatřil královu družinu, nebyl agresivní ani bojácný. Spíše ho přemohla zvědavost.
Divoký chlapec Peter domácím mazlíčkem
Král Jiří se rozhodl, že ho převeze do Kensingtonského paláce. Usmyslel si, že z něho udělá svého domácího mazlíčka. Jeho hlavním vychovatelem se stal doktor John Arbuthnot, který se snažil chlapce trošku usměrnit a socializovat. O mladíka se taktéž staralo služebnictvo. Život na dvoře však nebyl pro Petera, jak ho král pojmenoval, jednoduchý.
Měl všeho dostatek, to však splácel tím, že se stal atrakcí. Navíc nejraději jedl rukama a byl nahý. Život v paláci tak pro něho byl skutečnou výzvou. Vždyť každé ráno to byl boj, než ho navlékli do elegantních šatů. Nerad spal v posteli, na zemi v rohu to bylo jistější. Dlouho mu také trvalo, než začal chodit vzpřímeně. Mluvit se nenaučil, stejně jako jíst s příbory. Bohužel, jako u spousty jiných dětí, i on okusil kožený opasek.
Divokého kluka uklidňovala hudba
Ať už dostal sebevíc výprasků, jeho povahu to nezměnilo. Byl proslulý kapesními krádežemi a “kradením” polibků od ctihodných dam. Dvořané si ho velmi oblíbili. Nedostatek kultivovanosti a divokou náturu vyvažoval upřímností a veselostí. A když uslyšel svou oblíbenou hudbu, ihned se zklidnil.
Jak šel čas, bylo jasné, že se Peter bude muset odebrat do důchodu. Byl předán do péče paní Titchbourn, která ke chlapci chovala opravdu velkou náklonnost. A nezapomněl na něho ani král. Ročně mu posílal třicet liber coby důchod. Navíc žil na venkově a to mu velmi prospívalo. Mělo to pozitivní vliv i na jeho rozvoj. Začal se vzdělávat u pana Braidwooda, který se staral o lidi trpící hluchotou. Naučil se pár slov, aby mohl odpovídat na jednoduché otázky. Dokázal také trošku počítat.
Trpěl divoký chlapec Peter Pitt-Hopkinsovým syndromem?
Peter se dožil 72 let. Posledních patnáct let strávil u farmáře Brilla, k němuž extrémně přilnul. Brill mu dovolil vykonávat menší práce na statku a servíroval mu svůj oblíbený gin a syrovou cibuli. Po jeho smrti však Peter upadl do hluboké deprese a odmítal jíst. O pár dní později, 22. února 1785, se odebral za svým přítelem. Byl pohřben v Northchurch. Hrobku financovali místní a dnes je kulturní památkou.
O jeho případ se však i nadále zajímají odborníci. Kupříkladu Lucy Worsley, která působí jako kurátorka Historic Royal Palaces, řekla, že Peter mohl mít problémy s učením kvůli autismu. Pak ale přišla ještě s jedním vysvětlením - Pitt-Hopkinsův syndrom. Jedná se o onemocnění charakteristické nízkým vzrůstem, “zakrytými” očními víčky a srostlými prsty na nohou. Tito lidé také projevují neochotu nosit oblečení. Mají husté, kudrnaté vlasy a nemluví. Přišel tomu konečně někdo na kloub?
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Peter the Wild Boy
Ciekawostkihistoryczne.pl: Peter. Dzikie dziecko z Hameln
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
