Facebook
Instagram
Lumír byl do Jany od první chvíle zamilovaný. Byla jiná než většina žen, které doposud měl. Nenapadlo ho, že by v tom mohlo být něco více. Její rodiče je pozvali na oběd, kde se Lumír dozvěděl pravdu o minulosti své dívky.
Když jsem se dal s Janou (27) dohromady, byl jsem nadšený z toho, jak moc si rozumíme. Nebyla jako většina holek. Dokázali jsme spolu řešit i fotbal.
Byla jiná než ostatní ženy
Jana mě zaujala tím, že byla velmi zábavná. Na ženu měla velmi zvláštní smysl pro humor. Někdy jsem měl pocit, že mi rozumí víc než můj nejlepší kamarád Pepa. Byla prostě skvělá. Na začátku vztahu jsem jí na rovinu řekl, že jsem veliký fotbalový fanoušek. Na každou sezónu jsem si kupoval permanentku a léto trávil na tribuně.
Nic nenamítala, dokonce se ptala, zdali by mohla chodit se mnou. Mít doma ženu, která sdílí nadšení pro fotbal, je pro chlapa hotový sen. Já jsem se s Janou chlubil nad pivem v hospodě kamarádům. Ti kroutili hlavou, že to není možné. To se poštěstí málokomu. Byl jsem ve vztahu velmi spokojený.
Kde nám to občas zaskřípalo, byla ložnice. Jana se snažila být ta, která bude v posteli určovat pozice. Na jednu stranu mě těšilo, že je aktivní, a ne žádné poleno, ale chtěl jsem mít v tomto směru také slovo. Uměla si mě ale srovnat do latě, že jsem se nakonec jejímu velení podmanil.
Stále mi to nedocházelo
Při jedné romantické večeři v restauraci jsme narazili na její rodiče. Byli jsme akorát na odchodu, ale její matka nás stihla pozvat na sobotní oběd. Byla samozřejmě zvědavá, s kým její dcera chodí. Jana z toho moc nadšená nebyla, ale její matka se nenechala odbýt. Nakonec Jana kývla a mě čekalo oficiální představení.
Bydleli v rodinném domě, který byl skutečně úchvatný. Rodiče byli velice milí a přátelští. Přišli jsme o něco dříve, a tak nás její matka požádala, abychom ještě chvíli vydrželi a klidně se porozhlédli po domě, než bude oběd hotový. Všude na stěnách byly různé fotografie. Velmi často jsem viděl na fotkách chlapce, který byl Janě podobný.
„Ty máš ještě bratra?“ zeptal jsem se Jany. „Ne, jsem jedináček,“ řekla trochu rozpačitě. Nedávalo mi to smysl. „Tak kdo je ten chlapec na fotkách?“ Narazil jsem i na fotku, kde byl asi tak osmnáctiletý kluk. Během toho nás volala její matka na oběd, takže odpovědi jsem se nedočkal.
Jana byla dřív muž
U stolu jsme nejprve vedli lehký rozhovor, takové to klasické oťukávání. Byl jsem velmi zvědavý, kdo je ten kluk na fotografiích, tak jsem se zeptal jejího otce. Ten poměrně dost znervózněl a neměl se k odpovědi. Jana do toho skočila a špitla, že mi to řekne později, abych to teď neřešil. Čekal jsem na vhodnou chvíli, abych se k tomu mohl vrátit. Jana mě vzala do svého dětského pokoje, který zůstal od jejího odchodu z domova netknutý.
Byl ale ryze klučičí. „Ty jsi asi nebyla moc na barbie, viď?“ zeptal jsem se pobaveně. Jana se na mě podívala a řekla: „Dřív nebo později se to stejně dozvíš. Já jsem byla ještě před čtyřmi lety muž.“ Stál jsem jak opařený a zmohl jsem se jen na: „Co prosím? Ty jsi byla kluk? Kdy jsi mi to jako chtěla říct?“ Byl jsem zcela v šoku. Už jsem nechtěl nic slyšet. Vzal jsem si bundu a bez rozloučení jsem odjel. Taková zásadní informace a ona mi rok nic neřekla? Obávám se, že to nerozdýchám.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
