Čtyři sestry Mirabalovy v boji proti diktátorovi Rafaelovi Trujillo: Tři za to zaplatily životem, čtvrtá je uctívala do své smrti

Sestry kvůli svému politickému přesvědčení a morálce opakovaně riskovaly vlastní životy. A neustaly až do roku 1960, kdy byly zavražděny. Jejích úsilí však nepřišlo vniveč. Zažehly revoluci, která vedla k diktátorově pádu.

Mohlo by Vás zajímat:

Odvážný Witold Pilecki: Do Osvětimi se nechal zavřít dobrovolně, po útěku nikdo nevěřil jeho hrůzným hlášením

Dětství sester Mirabalových

Rodina Mirabalových se úspěšně věnovala hospodářství. Mohla si tak dovolit, jelikož patřila do vyšších společenských kruhů, poslat dívky do katolických internátních škol. Nejstarší Patria, která se narodila 7. února 1924, navštěvovala školu od 14 let. Po třech letech se provdala za farmáře jménem Pedro Gonzalez. Narodily se jim tři děti.

Minerva se narodila 12. března 1926 a navštěvovala stejnou školu jako její sestra. Brzy se u ní objevila vášeň pro politiku a právo. Stala se první ženou, která v Dominikánské republice úspěšně vystudovala na vysoké škole práva. Nejmladší María Teresa, narozená 15. října 1935, také nejprve navštěvovala katolickou školu. Poté přestoupila na univerzitu v Santo Domingu, kde se jala studovat obor matematiky. Druhou nejstarší Dedé jsme schválně nechali až na konec. Byla odlišná. Politika jí nic neříkala, raději se starala o domácnost.

The engraving depicts three Mirabal sisters (Patria, Minerva and Maria Teresa) “Butterflies” who were assassinated for resisting the dictatorship of Rafael Trujillo in the Dominican Republic. They became symbols of resistance. The portraits required softness and subtlety #IWD2021 pic.twitter.com/AuSupWL9bQ

— De La Rue (@DeLaRuePlc) March 10, 2021

Diktátorský režim Rafaela Trujilla

Rafael Trujillo se do čela Dominikánské republiky dostal v roce 1930. "El Jefe" nejprve velel dominikánské národní policii. V následujících letech byl jmenován generálem. To mu umožnilo udělat z policejních složek armádu a vytáhnout proti dosavadnímu prezidentovi Horatiu Vásquezovi. Jak již víme, puč byl úspěšný.

Trujillo poté Dominikánskou republiku přetvořil ve stát jedné strany. Každý, kdo byl proti, se vystavoval riziku zatčení nebo zavraždění tajnou policií. Všichni občané měli mít doma obraz s fotkou prezidenta a vést své děti k tomu, aby ho začaly již od raných let uctívat. Mezitím docházelo k únosům, mučení, znásilňování a vraždění potencionálních disidentů. Odhaduje se, že jeho režim má na svědomí desítky tisíc lidských životů.

Nejhorší okamžik ale nastal 2. října 1937, kdy Trujillo vyzval k masakru Haiťanů žijících v Dominikánské republice. Lidé si prý stěžovali, že jim emigranti kradou dobytek a ovoce. Během takzvaného petrželového masakru, kdy vojáci i civilové ukazovali lidem snítek petržele a zjišťovali, zda umí ve slově "perejil" vyslovit er, padlo okolo 40 000 Haiťanů. Přeživší Gilbert Jean později vypověděl, že to diktátor udělal kvůli tomu, že nenáviděl černochy. Ať tak, či onak, pro sestry Mirabalovy to byla poslední kapka.

Mohlo by Vás zajímat:

Noční můra gestapa: Nancy Wake nebyla žádná křehká květinka, zabíjela i holýma rukama

Politické přesvědčení sester Mirabalových

Sestry Mirabalovy byly velmi politicky angažované, až na Dedé. O té jsme si řekli, že byla spíše orientovaná na domácnost a rodinný život. Nicméně i její sestry se vdaly a měly děti, to jim však nebránilo v tom, aby se staly klíčovými aktérkami podzemního hnutí odporu. Možná proto, že si své partnery pečlivě vybraly. I oni museli Trujilla nenávidět.

Minerva s ním měla ostatně přímou zkušenost. Jednou ji vyzval k tanci. Když ho odmítla, procedil mezi zuby: "Co když na tebe pošlu své lidi, aby tě zabili?" "Co když si tvé lidi podmaním a stáhnu na svou stranu?" odpověděla. Od té doby jí začal ztěžovat život. Jeho muži Minervu často zatýkali anebo obtěžovali. Také jí byla odepřena licence k výkonu advokacie.

Po Minervě se do odboje přidala María Teresa a nakonec i Patria, byla totiž svědkem masakru ze 14. června 1959 (krvavé potlačení pokusu o puč). A tak vzniklo Hnutí čtrnáctého června. Sestry začaly rozdávat brožury s podrobnostmi o diktátorově brutálním režimu, hromadily zbraně a bomby a vystupovaly proti jeho vládě. Za to nakonec skončily ve vězení. Jejich kolegové z hnutí ale pokračovali v díle i nadále.

Mohlo by Vás zajímat:

Sedmnáctiletá hrdinka: Nacisti ji ani mučením nepřiměli zradit partyzány, skončila na šibenici

Dočasné vítězství zla

V roce 1960 Organizace amerických států veřejně odsoudila Trujillův režim, což vedlo k propuštění sester Mirabalových. Jejich manželé se ale na svobodu nedostali. Na konci listopadu téhož roku tak šly sestry své muže navštívit. Při zpáteční cestě jejich džíp zastavili diktátorovi vojáci. Řidiče okamžitě zastřelili, sestry vytáhli ven, zmlátili a nakonec uškrtili. Pak jejich těla dali zpátky do vozu a odtlačili ho z útesu, aby to vypadalo jako nehoda. Občané se ale nenechali opít rohlíkem. Volání po Trujillově pádu bylo silnější než kdy jindy.

Po pouhých šesti měsích byl diktátor zavražděn v San Domingu skupinkou rebelů a bývalých příslušníků ozbrojených sil. Zlo tak vyhrálo jen na velmi omezenou dobu. Po smrti sester založila Dedé nadaci a otevřela muzeum v rodném městě. O šíření jejich poselství se starala až do roku 2014, kdy zemřela. Dominikánci je dodnes považují za mučednice. OSN navíc v roce 1999 uctila jejich památku na Valném shromáždění tím, že 25. listopad prohlásila za Mezinárodní den proti násilí na ženách.

Mohlo by Vás zajímat:

Pražské povstání: Masakr v Úsobské ulici rozpoutali opilí esesáci, zabili i těhotnou ženu

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Mirabal Sisters

Allthatsinteresting.com: The Heroic Story Of The Mirabal Sisters, The Dominicana Activists Who Helped Topple A Dictator