
Pomoc s hledáním partnera pro kamarádku se může nečekaně zvrtnout. Iva chtěla Janě jen pomoci ke štěstí, a tak začala „prověřovat“ sympatického kolegu Marka. Brzy se však ukázalo, že hranice mezi dohazovačstvím a vlastní zamilovaností je mnohem tenčí, než si původně myslela.
Seděla jsem v kavárně s Janou a poslouchala její další stížnosti na muže. Prý už nemá sílu hledat někoho „normálního“, kdo by nebyl zahleděný do sebe, uměl uvařit a měl i jiné zájmy než jen auta a hry. Jana je moje nejlepší kamarádka už od střední školy a její štěstí mi nebylo lhostejné. Rozhodla jsem se, že vezmu věci do svých rukou a jako takový zvídač jí najdu ideálního kandidáta.
Objevila jsem ideálního kandidáta
Příležitost se naskytla v kanceláři, kde už pár měsíců pracoval Marek. Dřív jsem ho moc nevnímala, ale teď jsem si všimla, jak je zdvořilý, nosí si domácí zdravé obědy a vyzařuje z něj klid. Během hovorů v kuchyňce jsem z něj jako nenápadný detektiv vytáhla, že o víkendech běhá v parku a miluje hory. Působil na mě jako přesná kopie Janiných snů.
Když jsem o Markovi řekla Janě, byla skeptická, protože se bála dalšího zklamání. Slíbila jsem jí, že ho pro ni ještě lépe „prověřím“, než je seznámím. Osud tomu chtěl, že mě v práci přepadlo nachlazení. Marek si toho všiml, přinesl mi bylinkový čaj s domácím sirupem a pozval mě k sobě, aby mi udělal zdravý koktejl a půjčil kuchařku. Brala jsem to jako ideální šanci prozkoumat jeho domácnost a ujistit se, že nemá žádné skryté vady.
Průzkum v terénu se zvrtl
Markův byt byl útulný a plný květin. Zatímco se pustil do přípravy zdravé večeře, sledovala jsem ho s pocitem, že Jana bude v sedmém nebi. Marek se ale při vyprávění o horách tak zapovídal, že jídlo na pánvi úplně spálil. Vypadal u toho tak bezradně a roztomile, že jsem se musela smát. Navrhla jsem, že situaci zachráníme špagetami, a on nadšeně vyběhl do nejbližšího obchodu pro rajčata.
Okamžitě jsem využila chvíle samoty a zavolala Janě, abych jí s nadšením poreferovala o jeho skvělém bytě i o tom, jak je Marek úžasný i ve své nešikovnosti. Jana mě ale zastavila. Oznámila mi, že se před pár dny seznámila s někým na kurzu keramiky a už nikoho hledat nechce. Pak mi do telefonu řekla něco, co mě zmrazilo: „Ivo, ty o něm nemluvíš jako o chlapovi pro mě. Ty mluvíš jako někdo, komu se ten chlap hrozně líbí. Zamysli se nad tím.“
Po položení telefonu mi došlo, že má Jana pravdu. Celé ty dny jsem neprováděla špionáž pro kamarádku, ale podvědomě jsem hledala cestu, jak se s Markem sblížit. Když se vrátil z nákupu, už jsem ho nehodnotila cizíma očima. Viděla jsem muže, vedle kterého se cítím v bezpečí a šťastná. Společně jsme uvařili večeři a povídali si dlouho do noci. Jana své štěstí našla u keramického kruhu a já ho našla tam, kde jsem ho původně hledala pro ni.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




