Valašské frgály: Dříve byly považovány za „zmetky“ a proč na ně cukrář Josef Maršálek používá špaldovou mouku?

1. srpna 2019
Pinterest
Pinterest

Frgál je druh sladkého pečiva tradičně vyráběný na Valašsku, v Čechách je známější pod označením koláč. Na rozdíl od koláčů frgál má obvykle průměr kolem 30 cm, je vyroben z kynutého těsta a je posypán sladkou drobenkou.

Označení „zmetků“

Označení „frgál“ se původně používalo pro zmetky, tedy nepovedené kusy koláčů. Dříve se pekly také slané druhy frgálů s náplní z kysaného zelí nebo řepy, ty už se v současnosti příliš nevyskytují.

Náplně

Náplně frgálů jsou nyní už takřka výhradně sladké, mezi nejpopulárnější patří maková, tvarohová, povidlová a hrušková. Dalšími tradičními náplněmi jsou švestková, jablečná, borůvková, meruňková, ořechová, zelná, mrkvová a kedlubnová. Pro frgál je typické, že na jeden koláč se zpravidla používá jen jeden druh náplně – různé náplně se obvykle nekombinují.

Historie

Frgály se pekly pro slavnostní příležitosti, svatební hostiny a lidové slavnosti. První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826 a jedná se o unikání pekařský výrobek, který nemá v okolních zemích obdoby. V prosinci 2013 se stal valašský frgál produktem s chráněným zeměpisným označením, které uděluje Evropská komise. Mezi tradiční perly Valašska patří slivovice a právě frgály.

Omezení prodeje

Oficiálně se smějí vyrábět jen na Valašsku a péct ho mohou jen pekaři, kteří mají u koláčů zelené logo Chráněné zeměpisné označení. To už pět let valašské frgály odlišuje od jiných koláčů a frgálů jasně danými specifiky: postupem výroby a složením, ručním rozvalováním těsta jednoručním válečkem, použitím speciálních náplní, jejich množstvím a dozdobováním. Ale když ho nebudete prodávat, tak si ten pravý valašský frgál samozřejmě můžete doma upéct.

Proč peče Josef Maršálek frgály ze špaldové mouky

Zrnko špaldové mouky přirozeně obsahuje tři části: jádro, klíček a otruby. Celé zrnko, ať už špaldové, pšeničné, případně žitné, je přirozeně zdraví prospěšné. Bílá mouka vzniká rozemletím, tzv. obroušení zrna. Je to zrnko zbavené vrchní obalové části, tzv. otrub a klíčku. Bílá mouka je proto značně ochuzena o významnou část vitaminů, minerálních látek, neobsahuje vlákninu, a proto má tendenci lepit se na stěny střev a může způsobovat zácpu.

Špaldová mouka naopak obsahuje všechny tři složky zrna. Otruby obsahují převážně minerální látky, jako např. magnézium, zinek, železo a vlákninu. Vláknina pomáhá metabolizovat cukry, cholesterol a napomáhá s vyprazdňováním střeva. Díky tomu, že otruby tělo déle tráví, pokrmy z celozrnné mouky zasytí na delší dobu. Proto když pečeme z celozrnné mouky, stačí nám sníst pár kousků, kdežto z bílé mouky se člověk cítí většinou nedojedený. Klíček obsahuje život a především vitaminy skupiny B, dále A, C, D a E vitamin a trávicí enzymy.

NA RECEPT OD JOSEFA MARŠÁLKA A DALŠÍ OSVĚDČENÉ RECEPTY NA FRGÁLY SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Zavří­t reklamu