Jitka (33): Začíná mi pěkně vadit manželovo chování. Je neskutečně vybíravý v jídle a v restauraci mi dělá ostudu

Příběhy o životě: Začíná mi pěkně vadit manželovo chování. Je neskutečně vybíravý v jídle a v restauraci mi dělá ostudu
Zdroj: Freepik

Jitka je pět let vdaná za Honzu. Poslední dobou ji ale Honza uvádí do nepříjemných situací ve společnosti. Její manžel je v jídle vybíravý jako malé děcko. A Jitka se za něho stydí.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 10. 11. 2024 13:00

Samozřejmě už od začátku vím, že Honza to má s jídlem na levačku. Když jsme spolu začínali randit, jako velcí sportovci jsme společný čas trávili spíše v pohybu.

Kompromis u každého jídla je nutností

Přes léto jsme si společně dali maximálně kofolu, když jsme jezdili na kole nebo iontový nápoj v posilovně. Už od začátku jsem si všimla, že si Honza v restauraci dává neustále to samé jídlo. A to kuřecí řízek s bramborovou kaší. Jídlo pro děti. „Nesměj se mi, Jíťo. Mě to prostě chutná. Není nad dobře udělaný kuřízek,“ obhajoval se pokaždé Honza. A mně to přišlo roztomilé. Růžové brýle v době zamilovanosti. Klasika.

Jenže pak jsme spolu začali žít. Na začátku jsem uvařila pár jídel, které Honza nejedl. V jednom mu vadila vařená zelenina, druhé jídlo bylo z hovězího masa, které Honza nejedl, a já nevím, co všechno bylo špatně. Stačilo málo. Udělala jsem rizoto a posypala jsem ho pažitkou, byl problém. Jednou jsem špatně obrala maso do polévky a Honza našel ve svém talíři kus kosti. Tragédie, zvedl se mu žaludek. A nebyl schopen polévku dojíst.

Jídlo má být radost, nikoliv za trest

Snažila jsem se bagatelizovat Honzův problém s vybíravostí v jídle a vařila stále dokola ta samá jídla, která Honza byl ochoten sníst. Doma jsem mohla předcházet rizikům a nebylo svědků, když měl Honza nějaký problém jídlo sníst. A já si z toho velkou hlavu nedělala. Nechceš jíst, co jsem navařila? Fajn, namaž si pečivo. Rozhodně jsem nedělala jídlo jiné. A Honza to ani nevyžadoval. Nicméně ani negativně nevnímal svůj postoj k jídlu. Bral to jako normální stav.

Problém nastal, když jsme začali chodit na večeře s kamarády. I když se Honza snažil sebevíc, často se stávalo, že mu donesli jídlo a nechutnalo mu. Nebo mu tam něco vadilo. Zkraje jsem si s ním ochotně jídlo vyměnila. Uvědomila jsem si, že i můj výběr jídla přizpůsobuji tomu, aby v případě, že Honzovi jeho jídlo nebude chutnat, snědl alespoň část jídla mého. Ale postupem času mi to začalo lézt na nervy a začala jsem být na Honzu v tomto směru alergická.

Zoufalý výraz nad talířem mi zvedne adrenalin

Nemůžu vystát utrápený Honzův výraz nad talířem, když objeví něco, co mu jídlo znechutí. Sedí parta lidí v restauraci, všichni si povídají a u toho debužírují. Jen Honza hledí do svého talíře a má v něm výraz malého děcka. Zmatený výraz se špetkou znechucení. Koutkem oka to vnímám, ale dělám, že to nevidím. Po chvíli mi poslední dobou rupnou nervy a Honzovi řeknu: „Co máš zase za problém? Už mě to leze na nervy.“ Zjistím, že Honza má v jídle tlustý kus masa a kvůli tomu už není schopen své jídlo pozřít. Nic z talíře.

Pokaždé to skončí stejně. Kamarádi se smějí. My si jídla vyměníme a já musím sníst to, co jsem si neobjednala. Honza rozvrtá jídlo moje a sní to, co je schopen. Zakazuji Honzovi v restauraci experimentovat, a pokud nabízí kuřecí řízek, musí si ho Honza objednat. Už toho mám dost a bojím se, že až jednou budeme mít dítě a bude taky vybíravé v jídle, bude to na mě už moc. Snad zdědí po mě lásku k jídlu a ochutnávání všeho možného. Protože Honza to v hlavě ohledně jídla rozhodně nemá v pořádku.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Související články

Další články