Danka (45): Můj nový přítel je sympaťák, ale jí jako čuně. Převychovám si ho

Je mi pětačtyřicet a po rozvodu jsem už pár mužů potkala, takže si myslím, že dokážu docela rychle poznat, kdo za něco stojí a kdo ne. David patří do té první skupiny. Seznámili nás přátelé a rozuměli jsme si od první chvíle. Oba sportujeme, milujeme výlety, dobré víno, máme podobný humor a ani jeden už nechceme zakládat novou rodinu.

David je navíc velmi pohledný, štíhlý chlap, který pravidelně běhá a jezdí na kole. Zkrátka ideál! Jenže pak jsme šli poprvé spolu na večeři. Do té doby jsem netušila, že někdo dokáže během jídla naprosto ignorovat svět. David hltá, mlaská, nabírá si obrovská sousta a dokud není talíř prázdný, prakticky nevnímá, že naproti němu někdo sedí. A aby toho nebylo málo, sní porce, které by mně vystačily na dva dny.

Danuše (30): Manžel na sebe neustále strhává pozornost, jako bych měla třetí dítě. Rozhodla jsem se ho převychovat

U jídla se mění v jiného člověka

Poprvé jsem si říkala, že měl prostě hlad. Jenže další večeře vypadala stejně. Sotva číšník položil jídlo na stůl, David se do něj pustil, jako by tři dny nejedl. Chtěla jsem mu něco vyprávět, ale bylo jasné, že je naprosto duchem nepřítomný.

„Ty mě vůbec neposloucháš,“ upozornila jsem ho.

Zvedl hlavu. „Poslouchám. Jen mám strašný hlad. Klidně mluv…“

Za pár minut měl prázdný talíř a začal pokukovat po mém. „Ty to nedojíš?“ zeptal se. Nedojedla jsem a on mou polovinu doslova vdechl. Přitom je štíhlý. Vůbec nechápu, kam to jídlo dává.

Standa (41): Syn se nám přiznal, že je gay. Mně to nevadí, ale manželka ho chce převychovat

Umím muže převychovat

Pochopitelně jsem to probrala s kamarádkou. „Tak mu to řekni,“ doporučila mi. To samozřejmě hodlám udělat. Nejsem typ ženy, která bude půl roku mlčet a pak nečekaně vybuchne. Jednoduše si svého miláčka převychovám! Ostatně mám už určitou zkušenost.

Můj bývalý manžel si po sobě neuměl uklidit ani hrnek, chodil všude pozdě a k narozeninám mi přinesl vonnou svíčku. Po několika letech našeho soužití byl přesný jako hodinky, uměl koupit květiny a věděl, že ponožky nepatří vedle koše na prádlo.

„Ty chceš chlapy pořád převychovávat,“ směje se mi sestra. Proč ne?! Nechápu, proč bych měla celý život tolerovat něco, co lze změnit během pár týdnů.

Adéla (37): Zlozvyk mého manžela mi leze na nervy. Po nepříjemném úrazu jsem mu dala ultimátum

Obrním se trpělivostí, přítel mi za to stojí

Nedávno jsme jedli u mě doma a já to poprvé lehce nakousla. „Víš, že u jídla docela mlaskáš?“ řekla jsem.

David se zarazil. „Fakt? To mi ještě nikdo neřekl.“ Pak se zasmál, mlaskal a hltal dál. Tak jednoduché to tedy asi nebude…

Jinak je ale opravdu báječný a rozhodně ho nechci odepsat kvůli stolování. Ale nehodlám ještě za rok sledovat, jak do sebe hází svíčkovou rychlostí blesku a přitom pokukuje, jestli mi ještě něco nezbylo.

Myslím, že trochu zpomalit, zavřít při žvýkání pusu a občas položit příbor dokáže každý dospělý člověk. David zatím netuší, že jsem v tomhle poměrně vytrvalá. Ale miluji ho, a tak mi za trochu námahy rozhodně stojí!

Diana (51): Přítel je až moc velký zálesák. Obávám se, že jeho zlozvyky nezvládnu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].