Jitka (39): Přítel neustále mluví o své exmanželce. Vím, že to nemyslí zle, ale už mi to začíná vadit

znechucení
zděšení
překvapení
nesouhlas
Zdroj: Freepik

Jitka si dlouho říkala, že je partnerovo vzpomínání na bývalou manželku pochopitelné. Byli spolu mnoho let a mají spolu dítě. Jenže čeho je moc, toho je příliš! Už nechce neustále slýchat, co prožil její přítel s tou ženou. To je přece minulost.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 26. 07. 2026 07:00

S Ondřejem jsme spolu rok a půl a řekla bych, že nám to klape. Oba za sebou máme rozvod a komplikované vztahy. Oba jsme klidní a spíše introvertní, a takový je i náš vztah.

Ondra žil s bývalou manželkou přes patnáct let a mají spolu dvanáctiletého syna. Já jsem bezdětná, s mužem jsem byla deset let.

Nikdy jsem od Ondry neočekávala ani nevyžadovala, aby na tu část života zapomněl. Vždyť to ani nejde. Jenže postupně jsem si začala uvědomovat, že jeho exmanželka Jana je přítomná skoro v každém našem rozhovoru. Nevypráví o ní se steskem ani ji nijak nevychvaluje, jen na ni zjevně stále myslí. A to mi začíná lézt na nervy.

Vzpomíná na svou bývalou manželku

Jednou jsem vařila večeři a Ondřej jen tak poznamenal: „Jana dávala do té omáčky víc koření. Ta tvá je jemnější, což mi vyhovuje.“ Jindy jsme vybírali hotel na víkend a on prohodil: „Tady jsme jednou byli se synem a Janou. Bylo to tam docela fajn.“

Když jsme kupovali novou skříň, vzpomněl si, jak podobnou skládali v bývalém bytě. Neříká to nijak emotivně. Jsou to jen krátké poznámky, které mu zřejmě automaticky naskočí.

Často jde o úplné maličkosti typu: „Jana vždycky kupovala tenhle jogurt.“ „Tuhle písničku jsme poslouchali cestou do Chorvatska.“

Kdyby to bylo jednou za měsíc, ani si toho nevšimnu. Jenže ono je to skoro každý den. Někdy i několikrát. Snažím se to pochopit, ale vůbec mi to nejde.

Neustále o ní mluví

Jednou večer jsem mu řekla: „Víš, že o Janě mluvíš i několikrát denně?“

Chvíli se na mě překvapeně díval. „Fakt? To jsem si nikdy neuvědomil.“ Pak se zamyslel a dodal: „Asi je to tím, že jsme spolu prožili půlku života. Chodili jsme spolu od školy, to nevymažeš.“

Rozumím tomu. Nechci mu to zakazovat, ale byla bych ráda, kdyby neříkal vše, co mu běží hlavou. A přesně to jsem mu také vysvětlila. Slíbil, že si dá pozor.

Jenže moc dlouho mu to nevydrželo. Pár dní na to jsme seděli na zahrádce restaurace a on mezi řečí utrousil: „Sem jsme chodili s Janou na obědy, když byl syn malý. Jana to tu měla ráda… Vždycky si dávala lososa.“

V tu chvíli mě přešla chuť k jídlu, protože jsem si objednala přesně to, co měla jeho bývalka v oblibě.

Netuším, co je za tím

Nežárlím na jeho bývalou manželku v pravém slova smyslu. Nemám pocit, že by se k ní chtěl vrátit. Mají spolu dítě, budou spolu v kontaktu ještě dlouhá léta, považuji jejich vztah za normální. Jen bych si přála, aby náš vztah nebyl neustále prokládaný vzpomínkami na ten předchozí.

Někdy si říkám, že možná přeháním a Ondřej si své poznámky vůbec neuvědomuje. Jenže tuším, že pod tím vším, pod tou potřebou o ní mluvit, může být i něco hlubšího. Zatím ale netuším, co by to mohlo být.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte v dvoupatrovém domku Heidi Janků

Vítejte v dvoupatrovém domku Heidi Janků

Související články

Další články