Jitka (64): Syn se po svatbě nastěhoval ke mně i s manželkou. Ta holka dělala snad všechno blbě

Rodinné příběhy: Syn se po svatbě nastěhoval ke mně i s manželkou. Ta holka dělala snad všechno blbě
Zdroj: Freepik

Paní Jitka si nedokázala zvyknout na to, že její snacha se ráda večer naloží do vany a zabere koupelnu i na několik hodin. Když se těch potíží objevilo víc, bylo zaděláno na pořádnou krizi. Pak jí kamarádka připomněla jednu třicet let starou vzpomínku.

Jana Jánská
Jana Jánská 29. 08. 2024 15:00

Když jsem se dozvěděla, že se můj syn Bořek (33) chystá oženit, byla jsem nadšená. Už mu bylo přes třicet a se svou přítelkyní Lenkou (32) chodil docela dlouho.

"Mami, co kdybychom se po svatbě nastěhovali nahoru?" zeptal se mě.

"Pokud vám nevadí, že máme v baráku jen jednu kuchyň a koupelnu, tak klidně," usmála jsem se.

Bořek mě ujistil, že to není problém, Lenka prý bude určitě spokojená. Alespoň nebudou muset utrácet za nájem.

Snachu vůbec nechápu

Prvních pár dní po jejich nastěhování bylo docela klidných. Ale po nějaké době se začaly objevovat problémy. Neskutečně mě rozčilovalo, že Lenka se večer na dlouhé hodiny naložila do vany. Také jsem chtěla jít do koupelny.

Brzy si přivlastnila i kuchyň. Rozhodla se dát pryč mé dekorativní hrníčky a nahradila je svými nudnými pastelovými. Místo mého logického uspořádání se lednička proměnila v úplný chaos. Nezajímalo ji, že klade máslo vedle květáku nebo ovoce k uzeninám. Štvalo mě to. A pokaždé, když jsem otevřela lednici, hlasitě jsem si povzdechla a všechno přerovnala.

Hodně mě dráždilo, jak prala prádlo. Tvrdohlavě házela všechno dohromady, včetně kuchyňských utěrek. To prostě nesnáším.

A navíc pořád chtěla něco měnit. Mluvila o přestavbě zahrady a snívala o altánku plném květin.

"Víš dobře, že naše zahrada je malá. A potřebujeme místo pro zeleninový záhon," vysvětlovala jsem synovi a zdůrazňovala, že se mi nápad s nějakým hloupým altánkem nelíbí. "V mé zahradě je místo pro zeleninu, ne pro altánek. Nehodlám tahat mrkev a brambory z trhu, když si je můžu vypěstovat doma!"

Nemáme na to peníze

"Co bys řekla na to, kdybychom nahoře zkusili udělat druhou kuchyň a koupelnu?" zeptal se mě Bořek o pár dní později. Pravděpodobně si uvědomil, že spory v naší domácnosti se obvykle točí kolem těchto dvou míst.

Jeho návrh mi nedával smysl, protože jsem na to neměla peníze. A pokud vím, oni jsou na tom stejně. Bořek pracuje jako řidič autobusu a Lenka dělá sekretářku na městském úřadě. Já mám skromný důchod, který mi umožňuje včas platit účty. Nic víc.

Nemusela jsem se ani radit se stavebníky, abych věděla, že nová kuchyň a koupelna by vyžadovaly spoustu práce a peněz.

"Na to nemáme peníze, bohužel," prohlásila jsem. Pak jsem znovu začala přerovnávat ledničku, protože Lenka nechala vajíčka na stejné polici jako zeleninu.

Také jsem válčila se svou tchyní

Odpoledne jsem zavolala své kamarádce Tereze (64), abych si vylila srdce a postěžovala si. Vyprávěla jsem jí, jak musím čekat na koupelnu, protože moje snacha se v ní chová jako královna. Zmínila jsem se také o absurdním nápadu na změny v zahradě a neustálém boji o pořádek v kuchyni.

"Jitko, dobře si pamatuji, jak jsi mi před třiceti lety volala kvůli podobným problémům... Ale z druhé strany!" zasmála se.

Měla pravdu, s manželem jsme po svatbě žili u tchyně. Stěžovala si, že večer chodíme po domě, když už šla spát. Nelíbilo se jí, že večeříme pozdě, že sušák na prádlo mám v koupelně místo na balkoně. Vadilo jí, že na balkoně preferuji květiny, stůl a židle místo úložného prostoru pro harampádí.

Často jsme se spolu hádaly. Atmosféra byla docela napjatá. Nakonec se tchyně přestěhovala do Německa, aby žila se svou dcerou a pomáhala jí s péčí o děti, a já si oddychla.

"Chceš, aby o tobě tvoje snacha smýšlela stejně?" zeptala se mě lišácky Tereza.

V tu chvíli mi naskočila husí kůže! Uvědomila jsem si, že Lenku mám vlastně ráda. Nechtěla jsem, aby mě nenáviděla! Možná je čas se nad tím zamyslet. Nikdy by mě nenapadlo, že jediný rozhovor s kamarádkou mě přiměje ke změně názoru. Chtěla jsem si jen postěžovat, ale... Tereza měla pravdu. Byla jsem jako moje tchyně před třiceti lety. Jen jsem reptala a hádala se. Lenka si už nejspíš myslí, že jsem kráva!

Rozhodla jsem se změnit, než bude pozdě

"Bořku, můžeme si promluvit?" zeptala jsem se syna, když byla Lenka večer ve vaně. "Víš, v poslední době jsem hodně přemýšlela... Možná jsem v některých věcech příliš tvrdohlavá. Jste mladí a potřebujete víc prostoru pro sebe."

Překvapeně na mě pohlédl.

"Nemá smysl, abychom se hádali o to, jak dlouho někdo leží ve vaně, jak uspořádat věci v lednici nebo jak rozdělit zahradu..."

Bořek se tvářil rozpačitě.

"Spočítala jsem své úspory... Možná bych je měla využít na tu rekonstrukci. Je lepší to udělat teď, než se úplně rozhádáme..."

Mým rozhodnutím byl tak nadšený, že vstal a pevně mě objal.

"Tak dost, nebo mi něco zlomíš," zasmála jsem se.

Teď máme všichni víc svobody

O dva týdny později začala v našem domě rekonstrukce. Velkou ložnici nahoře jsme proměnili na menší pokoj s koupelnou. Přestěhovala jsem se tam a mladí dostali můj obývací pokoj a ložnici.

Předělali jsme kuchyň, teď se Lence moc líbí. Já mám svou malou kuchyňku z Bořkova bývalého pokoje na patře. Teď mám blíž balkon, na kterém jsem si vytvořila svou oázu plnou květin a bylinek. Můžu ji vidět z okna své kuchyně, zatímco vařím a peču. Dokonce se tam vešlo několik velkých květináčů s rajčaty a paprikami. Díky tomu se v zahradě našlo místo i na ten altánek...

"Tvoje snacha si nemůže stěžovat, že má hroznou tchyni," řekla mi Terka a měla pravdu.

Rychle jsem si všimla, že Lenka byla s těmi změnami velmi spokojená. Já jsem ráda, že už nemusím čekat před koupelnou nebo přerovnávat lednici, aby byly jogurty oddělené od masa.

Rekonstrukce nakonec stála méně, než jsme plánovali. Některé věci totiž můj syn udělal s kamarádem o víkendech. Peníze, které mi zbyly, jsem dala stranou. Teď šetřím na věci pro miminko. Včera jsem se totiž dozvěděla úžasnou zprávu... budu babičkou!

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Související články

Další články