Facebook
Instagram
Herečka a zpěvačka Jitka Molavcová (73) prozradila v rozhovoru pro Lifee.cz, jak pečuje o své tělo, pleť i vlasy. Přiznává, že je celoživotní milovnicí chleba, a to jak ve verzi s máslem a medem, tak sádlem. Používá sádlo také na pleť? Kterému sportu propadla? A po čem podle ní touží dnešní děti?
Jitka Molavcová působí po boku divadelníka Jiřího Suchého (92) již 54. sezónu v pražském Divadle Semafor, kde také vznikal rozhovor pro Lifee.cz. Přesto stále vypadá mladistvě, je vždy krásně upravená a v dobré náladě.
Přiznává, že občas jí to působí potíže, protože její znamení zvěrokruhu příliš nekoresponduje se zábavou ve společnosti a raději se drží v pozadí. "Být Rybou není v dnešní době výhra, jsem totiž hodně nervózní," osvětluje sympatická herečka, pro kterou je dlouhé roky poznávacím znamením typický blond účes s ofinkou.
Jitka Molavcová je milovnicí chleba
Jak jste se stala kmotrou knížky Divoké básničky?
Zavolala mi spisovatelka Alena Müllerová a mě moc potěšilo, že píše básničky pro děti. Ale nejen pro děti. Jsou to rodinné básně plné nadhledu a humoru. To mě zaujalo, protože pracuji v Divadle Semafor už 54. sezónu a právě toto autorství je našemu divadlu vlastní. Humor, nadhled, písničky, poezie. Zaujala mě na první dobrou báseň Chleba.
A tak jste ji rovnou zhudebnila.
Ano, protože chleba já od dětství miluju. Jako dítě jsem ho milovala s máslem a medem. Chleba je Boží dar a chleba mám ráda až po zralý věk. Budu ho mít ráda asi celý život.
Jak to děláte, že jste stále v takové kondici?
Ráda chodím plavat, snažím se denně. Jsem totiž narozená ve znamení Ryb s ascendentem v Rybách, takže Ryba na druhou. Voda je tedy živel, který mě neustále láká a dělá mi radost. Nedávno jsem četla tvorbu Františka z Assisi, který kdysi dávno opěvoval přírodu i vodu, jež je tak dobrá, pokorná a čistá – kéž by byla. Ale něco vám řeknu, být Rybou není v dnešní době výhra, jsem totiž hodně nervózní.
Ale na jevišti jste jako ryba ve vodě.
To je něco jiného. Na jevišti se člověk dostane do jiné dimenze, protože musí. Musí přepnout, aby zklidnil sebe a tím pádem i diváky. Naprogramovat se přesně na tu chvíli. A po skončení zase pokračovat v té životní krasojízdě, která mnohdy není tak úplně příjemná. Doba je dnes velmi rychlá, všechno rychle, rychle, a ta rychlost vede k povrchnosti.
Na pleť je podle Molavcové nejlepší psychická pohoda
Během křtu jste zmínila, že si teď, v dospělosti, ráda pochutnáváte na chlebu se sádlem. Sádlo je prý výborné na pleť.
Vidíte, tak to jsem nezkusila. Na pleť je výborná právě ta voda. Mám to asi po mamince, moje maminka měla dobrou pleť a vlastně pro to nic nedělala. Ale víte, asi tuším v čem to bude – co má člověk v hlavě a uvnitř sebe, to jde na povrch. Psychická pohoda. To je moc důležité pro všechno. Kéž by to tak bylo každý den možné, protože kolikrát má člověk různé nálady, je to jako počasí.
Pamatuji si vás vždy krásně upravenou a s ofinkou. Jak se staráte o vlasy?
Ofinku mám pořád, jen jsem vlasy zkrátila. Vzpomínám si, že když jsem byla malá, tak mi maminka vlasy přelévala odvarem z heřmánku. Ten je prý výborný pro blond barvu.
Děti by se měly zastavit a pohádky si vychutnávat
A jak to děláte, že jste s panem Suchým tak sehraná dvojice?
Pracujeme spolu už 54. sezónu, nikdo jiný spolu tak dlouho nevydržel. Naši věrní diváci říkají, že patříme do Guinnessovy knihy rekordů. Je to zvláštní osudová cesta. Ale zmínila jste, než začal rozhovor, že Lifee.cz je magazín pro maminky s dětmi. A vidíte, právě s dětmi pracuji dodnes paralelně s Divadlem Semafor celých těch 54 let.
Mění se děti s časem? Nebo chtějí stále to samé?
Dnešní doba je rychlejší a všechno je to klipovité. Jak už jsem zmínila, rychlost vede k povrchnosti. Děti mají tablety a telefony, takže ano, je to trochu jiné.
Po čem dnes děti touží?
Myslím si, že děti dnes touží po tom, aby jim někdo četl pohádky a ony se mohly na chvíli zamyslet - nad příběhem a nad naším krásným českým jazykem. Aby si vychutnaly jeho melodičnost. Nevím, jestli nejsem staromódní, ale myslím si, že čeština je tak pěkná, že by si to zasloužila. Jako by teď na ni nebyl čas.
Učit děti kráse češtiny.
Ano. Namlouvala jsem hodně večerníčků pro děti a vím, že mi mnoho rodičů říkalo, jak se děti najednou ztišily, zbystřily a zaměřily se na jazyk. Zastávám se tedy češtiny a mám pocit, že už není čas ji rozvíjet. Navíc zde máme spoustu anglicismů a to také není dobře.
