Johana (26): Kolegyně mě iritovala věčně dobrou náladou. Pak jsem zjistila, jakou osobní tragédii tím maskuje

Kolegyně Jiřina (54) mě dlouho štvala dobromyslnou a veselou povahou. V práci jsme si z ní utahovali a já se ji občas snažila setřít. Dokud jsem nepochopila, že to vše je jen Jiřinina obrana proti těžkému osudu. Doma měla peklo a v práci se snažila prostě jen usmívat a šířit dobro.

Mohlo by Vás zajímat:

Erik (31): Moje podřízená neustále flirtuje s muži a úzkostlivě tají soukromí. Kolegové odhalili šokující příčinu jejího chování

Každé ráno měla kolegyně týž úsměv

Jiřina byla usměvavá, co si pamatuji. Jelikož propojili naše oddělení, ocitla jsem se najednou vedle ní a vůbec se mi to nelíbilo. Když trávíte pět dnů v týdnu s někým, kdo vás irituje, je to k zbláznění. Odcházela jsem z práce úplně vysílená, a naopak ráno před prací už měla osypky. Jiřina je pozitivní, stále skvěle naladěná žena schopna hledat to dobré i v plesnivém hrnku od kafe.

Člověk by si řekl, proč mi vadí veselá povaha. Byla bych snad raději seděla vedle morouse, co se celý den mračí? Nebo vedle nějaké drbny, která pomluví každého, kdo vytáhne paty z kanceláře? S každým je to těžké, ale s Jiřinou to bylo snad horší než s výše jmenovanými. Každé ráno mi pochválila oblečení nebo účes a sdělila mi, jak krásně prší anebo nádherně svítí slunce. „Vypadáš, že ses vyspala do růžova. Jak ty to děláš?“ ​„Bože, ten tvůj kabát je dokonalý a hlavně jak ti sedne! Cítím v kostech, že dneska bude fajn den!“ říkávala třeba.

Zkoušela jsem ji odbýt mlčením, jindy zase nerudnou odpovědí. Ona se ale vždycky jen směje a vše obrátí do nějaké veselé reakce. I kdybych jí řekla, že mi zemřel pes, jistě by mě něčím povzbudila. Nejen já, ale i ostatní byli na kolegyni alergičtí a dělali si z ní legraci.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (30): Pozvala jsem na rande kolegyni, která se mi moc líbí. Přišla, ale byl to hrozný trapas

Průšvih v práci vyřešila kolegyně po svém

Jednou se stal v práci nepříjemný průšvih a vina padla právě na Jiřinu. Šéf zuřil a chtěl celý kolektiv potrestat, a tak nám všem sebral den dovolené. Jiřina z toho byla nesvá, ale zuby nehty se snažila to ustát se svým otravným úsměvem na tváři. Všem nám upekla dort na usmířenou.

Když měla narozeniny, málokomu se chtělo jí popřát a nikdo nezorganizoval povinné potřásání rukou. Jaksi se na to zapomnělo, ale Jiřina stejně donesla chlebíčky a tím se připomněla. Poprvé se mi zdálo, že vypadá poněkud posmutněle. Možná ji zamrzelo, že jsme na ni zapomněli.

Když jsem ten den odcházela, ještě zůstávala v práci a já si všimla, že se neusmívá. Ten pohled mě zarazil. Ani mi neodpověděla na pozdrav. Zanedlouho nás navštívila naše bývalá kolegyně s miminkem. O Jiřině toho dost věděla, mají společnou známou. Zašla jsem s ní na oběd a dozvěděla se šokující informace.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanesa (35): Taktně jsme kolegovi v kanceláři naznačili, že smrdí. Odveta na sebe nenechala dlouho čekat

Dlouholeté problémy na sobě nedává znát

Zaprvé má velké potíže se synem, který je závislý na drogách. Je na něj sama, manžel totiž spáchal před rokem sebevraždu. K tomu si prošla bojem o vlastní zdraví. Polilo mě horko, zastyděla jsem se za svoje chování. Jiřina má doma peklo a práce je jediné místo, kde se může tvářit, že je svět v pořádku.

Měla bych se od ní spíš poučit, jak zvládá komplikovaný život. Od té doby Jiřinu nepomlouvám a snažím se na ni být hodná. Samozřejmě to nepřeháním, aby mě neprokoukla a nebrala to jako lítost. Její nátura mi začíná být vlastně sympatická.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (46): Chodím uklízet kanceláře, abych si vydělal na drahý koníček. Kolegové se mi kvůli tomu smějí