Judita (38): Plánujeme čtvrté dítě, i když nás rodina odrazuje. V hluku a chaosu vidíme smysl života

S manželem Slávkem jsme chtěli velkou rodinu. Jsme spolu od dvaceti let. Jezdili jsme po světě. Trhali jsme jablka na Novém Zélandu, pracovali v supermarketu v Anglii, vzali se, postavili jsme si dům a po osmi letech se nám narodila první dcera.

Karolína (42): Jsem vzteky bez sebe. Bývalý manžel zrušil dovolenou s dětmi, protože nová rodina je pro něj důležitější

Jsme s manželem sehraná dvojka

Slávek je skvělý otec. Umí přebalit i novorozeně, má s dětmi trpělivost a dokáže se vžít do jejich dětského světa. Je to muž, se kterým bych měla klidně další tři děti. Mám-li být zcela upřímná, uvažujeme ještě nad tím, že bychom si jedno nebo dvě děti pořídili. Ale necháváme si své úvahy pro sebe, jelikož příbuzní nechápou, že máme tři děti.

Já pocházím z rodiny, kde převažují jedináčkové. Slávkova rodina je tradiční a všichni mají děti dvě. Skutečnost, že jsme se rozhodli mít tři děti, vzbudila v obou rodinách rozpaky. Poslouchali jsme dotazy typu, jak uspořádáme dětské pokoje v našem domě, jak se vejdeme do auta, jak zaplatíme případné dovolené a hlavně proč se rozmnožujeme, když je to především práce.

Jana (32): Máma nehlídá vnoučata. Já jsem jí s dětmi jako nejstarší dcera pomáhala ve dne v noci

Nikdy nejsme s manželem sami

O hlídání dětí se neprosíme. Svoje děti jsme si pořídili, protože nás péče o ně baví a obohacuje nás. Ale když nám někdo nabídne, že děti pohlídá, samozřejmě toho využijeme. Má to jeden jediný háček. Nikdy neudáme všechny děti. Nikdo totiž nechce hlídat tři děti najednou. Moji rodiče hlídají zásadně jen nejstarší dceru. Nejsou ochotní si vzít někdy na hlídání prostředního syna.

Natož toho nejmladšího. Jejich argumentem je, že jsou rodiči jedné dcery, a tak umí hlídat jen holčičky. A více dětí pohlídat by rozhodně nezvládli. Chápu je a samozřejmě to beze slova respektuji. Slávkovi rodiče sice vychovali dvě děti, ale jsou ochotní hlídat také jen jedno vnouče. Jejich argumentem je, že už mají svůj věk a na dvě děti by nestačili.

Dagmar (34): Nemám důvěru ke své sestře, protože je nezodpovědná. Nechci, aby hlídala mou dceru, ale ona to nechápe

Tři děti je zkrátka pro někoho moc

Když už se náhodou stane, že mají touhu pohlídat prarodiče současně, stejně nám doma nejmladší syn zůstane. Takže ač si se Slávkem umíme udělat čas pro sebe, když syn usne, nikdy nejsme sami. Navíc rodiče hlídají jen z pátku na sobotu, kdy nám děti v podvečer dovezou. Neděli chtějí mít jen pro sebe, aby si odpočinuli od práce. Jsme za tuto pomoc rádi, ale větší smysl pro nás nemá. Jedno nebo tři děti doma, není to pro nás rozdíl.

Navíc, jestli se rozhodneme, že budeme mít ještě další děti, tak už nebudeme se Slávkem doma nikdy sami. Jelikož nám doma bude dělat společnost skupina raubířů, která nám nedá odpočinout, Ale šrumec spojený s výchovou dětí, křik v našem domě, to je to, co nám dává s manželem energii a v čem vidíme smysl. Takže vím, že až nám bude skoro šedesát, tak si užijeme klidu do sytosti. Teď není na programu dne.

Lída (58): Snacha nezvládala mateřství, a tak na nějakou dobu opustila svoje děti. Nechápu to, ženy dneska nic nevydrží

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].