Facebook
Instagram
Julie má fungující rodinu a chytré děti. Je vdaná skoro 25 let a ví, že na vztahu se musí pracovat. Až do minulého týdne se nebála o své rodině mluvit a pochlubit se úspěšnými dětmi. Jenže zjistila, že je kvůli tomu trnem v oku svým kolegyním.
Jsem povahou optimistka a ráda se směju. Snažím se brát život s lehkostí a problémy řešit hned, jak se objeví. Možná i tato moje vlastnost leze lidem na nervy.
Podařilo se nám s manželem vybudovat šťastnou rodinu
Jsem vdaná skoro 25 let. Brala jsem si obyčejného kluka od nás z vesnice. Vlastně v mládí nebyl můj manžel Mirek ani hezký. šlo o moji první lásku a bylo mi s ním dobře. Každý mi před svatbou říkal, že jsem úplně jiná liga než můj nastávající. S manželem jsme se přestěhovali do města a koupili dům v okrajové čtvrti.
Mirek studoval při zaměstnání vysokou školu a po práci jsme rekonstruovali dům. Manžel byl už v mládí velmi chytrý a já vždy tušila, že to dotáhne daleko. Po pěti letech se nám narodil syn a za dva roky dvojčata, zase kluci. S Mirkem jsme si užívali každou chvilku s dětmi. Mirkovi se dařilo a byl ve své profesi dobře placeným odborníkem. Já pracovala na zkrácený úvazek a zajišťovala chod domácnosti.
Pracovali jsme na sobě i v intimní oblasti
Oba jsme věděli, že abychom měli hezký vztah, musíme umět o neshodách a problémech mluvit. To se týkalo nejen výchovy dětí, ale i nás dvou. Tušili jsme, že se do vztahu časem vkrade stereotyp v sexu, a tak jsme se tomu snažili předcházet tím, že jsme na sobě pracovali. Z boubelatého Mirka se po deseti letech stal svalnatý muž a já byla oproti svatebnímu dni o mnoho kil štíhlejší.
Občas jsme se snažili náš intimní život zpestřit nějakou hračkou, rajcovním prádlem nebo zajímavou polohou. I dnes mohu říct, že ač jsem sexuálně jiného muže nepoznala, nelituji. Naši kluci studují vysoké školy. Ráda se v práci pochlubím úspěšnými dětmi i fungující rodinou. Nikdy jsem před kolegyněmi nepomlouvala manžela a každý den jsem díky své povaze usměvavá a spokojená.
Kolegyně mi řekla, že už to mé chlubení nedává
Celé roky jsem si myslela, že to nikomu nevadí. Umím naslouchat a jsem empatická. Kdykoliv má někdo trápení, vyslechnu ho a snažím se mu poradit. Ale necítím vinu za to, že mám fungující rodinu a chytré děti. Jen já sama vím, kolik to stojí práce. Minulý týden jsem v práci řekla něco hezkého o manželovi a kolegyně na mě spustila: " Už nás tu neštvi s tou tvojí šťastnou rodinkou a super chytrými dětmi. Lezeš tím všem na nervy. To ani nevíš, ale Drahuška odešla kvůli tobě. Už nemohla poslouchat to tvé chlubení."
Utekla jsem na záchod a tam se vybrečela. Jednak jsem se nikdy nechlubila, ale normálně si povídala s ostatními o prožitém víkendu. Ostatní také mluvili o dětech. Nemohu za to, že kluci jako malí nedělali průšvihy a škola je bavila. Nebudu hanit ani svého manžela. Ano, má své mouchy, ale jsou to drobnosti, o kterých nemám potřebu mluvit. Nemohu za to, že kolegyně jsou rozvedené samoživitelky nebo nespokojené v manželství. Je přeci na každém, aby si život zařídil tak, aby byl spokojený.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
