
Pohled na syna, který doma jen kmitá podle ostrých rozkazů své ženy, rve Karlovi srdce. Zatímco on s manželkou budoval vztah založený na úctě a respektu, jeho syn se stal pouhým poskokem, který se bojí i samostatně rozhodnout.
S manželkou jsme partneři už přes čtyřicet let. Vždy jsme si byli oporou, respektovali se a nikdy jsme toho druhého neúkolovali. O to víc mě trápí pohled na mého syna, který se ve svém manželství stal spíše poskokem. Jeho žena vládne domácnosti železnou pěstí a on bez odmlouvání plní každé její přání.
Syn musí kmitat
Syn Martin přitom vyrůstal v harmonickém prostředí, kde jsme vše řešili s klidem. Nechápu, proč si vybral partnerku, která ho neustále komanduje a ponižuje. Nic si nemůže rozhodnout sám. Nedávno jsem ho slyšel telefonovat: „Miláčku, myslíš, že můžu Rexe na louce pustit z vodítka?“
Ztuhnul jsem. Dospělý muž se bojí rozhodnout o takové banalitě? Martinova žena má dceru z předchozího vztahu a spolu mají ročního Adámka. Martin ale kmitá, jak jeho žena píská. Navíc ho úkoluje stylem, který mi rve uši. „Martine, zajeď pro malou do družiny, ať už jsi tady!“ přikázala mu a on okamžitě vyrazil. Jako by neměl vlastní vůli.
Vůbec se nestydí
Nejvíc mě mrzí, že se všechno točí kolem dcery mé snachy. Ráno ji Martin vozí do školy, odpoledne na kroužky. Jejich společný syn je přitom odstrčený. Snacha se mu téměř nevěnuje, nechává ho celé hodiny si samotného hrát na zemi. Od narození nepoznal, jaké to je, když si s ním máma hraje.
Když už si k němu sedne, v jedné ruce drží telefon a v druhé kávu. Martinovi pak telefonuje, co má kde nakoupit a zařídit, a ještě ho popohání, ať si pospíší. Doma mu předá syna a jde si odpočinout. „Konečně jsi tady, celou noc jsem nespala. Tady máš malého a já si jdu lehnout. Mohl bys zatím uvařit večeři?“ To jsem slyšel na vlastní uši, když jsem jim přivezl nějakou zeleninu ze zahrádky. Ona se takto chová i přede mnou, vůbec se nestydí.
Vybuchl jsem
Kdekdo by se před návštěvou snažil ukázat v lepším světle, ale ona ne. Je přesvědčená o své dokonalosti a ještě si nám na syna stěžuje. Třeba minule: „To byste nevěřili, co zase Martin provedl. Utíral prach a pak tou stejnou vodou chtěl vytřít podlahu! Když jsem to viděla, málem mě trefil šlak,“ rozčilovala se. S manželkou jsme na sebe jen bezmocně pohlédli. A nejhorší na tom bylo, že Martin, místo aby se ohradil, že příště může uklidit ona, se začal omlouvat. Prý si nevšiml, že je voda špinavá.
To už jsem nevydržel a vybuchl jsem: „Tak a dost! Tohle už se nedá poslouchat. Martine, copak nemáš žádnou hrdost? Necháš po sobě takhle šlapat? Dělá tvoje žena vůbec něco? Jen slyším, co jsi zase udělal špatně, přitom se staráš o celou domácnost. Proboha, udělej si v tom konečně pořádek!“ Snacha se smrtelně urazila a syn mi na odchodu vyčetl, že jsem to přehnal.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




