Tibor (48): Můj syn je flegmatik a já se hroutím. Musím ho hlídat jako malé dítě, jinak neudělá maturitu

Už jsem z toho svého syna zoufalý. Od první třídy je to pohodář a škola ho rozhodně z jeho flegmatismu nevyruší. Karlovi stačí na vysvědčení trojky. Proč by se učil, když trojka znamená dobrou znalost. Proč by se učil něco navíc, když ho nic nezajímá.

Kristýna (44): Matka mě roky trápila. Musela jsem utéct hned po maturitě

Synova povaha je těžko snesitelná

Neustále slyším, jak se z dětského pokoje ozývá křik, různé hlasité projevy a hovor. Karel neustále hraje hry se svými kamarády. Když opomenu, že jsou v zápalu boje dost vulgární, točí mě jedna skutečnost. Karel je v maturitním ročníku. V polovině dubna bude psát didaktické testy z českého jazyka a z této skutečnosti jsem víc na nervy já než on. Karel je v pohodě. „Táto, klid. Maturita je daleko. Mám to pod kontrolou,“ směje se.

Bere si v lednici dvacet dekagramů šunky, pět rohlíků a mizí ve svém pokoji. Už toho mám plné zuby. Po každé hádce ohledně přípravy do školy se musím na pár minut zadívat z okna. Bojím se o své zdraví. „Tiborku, ale ty si neskutečně škodíš. Nech to na něm. Snad je dospělý a ví, co dělá. Karel to zvládne,“ uklidňuje mě manželka. Jenže ona má stejnou povahu jako Karel. Je to optimistka a věří, že co člověk do vesmíru vysílá, to se mu vrátí.

Lenka (52): Dcera mi ve třetím ročníku oznámila, že je těhotná a na dítě bude sama

Na děti člověk musí být pes

Ač je Karlovi osmnáct let, rozhodl jsem se, že ho budu kontrolovat. A tak jsem si syna posadil ke stolu a stanovil jsem mu plán. Bude mi každou neděli předkládat vypracované otázky. Každý den se bude muset Karel naučit jednu otázku z odborných předmětů a já ho z toho budu průběžně zkoušet. Co se týče didaktických testů z českého jazyka, vytisknul jsem synovi vzory testů z minulých let a bude je vypracovávat pod mým dozorem. Holt když syn není samostatný, budu nad ním stát jako u prvňáčka.

Vtipné mi přijde, že Karel chce jít na vysokou školu. Myslí si, že bez učení zvládne přijímací zkoušky a že se úspěšně dostane. Nepochybuje o tom, že by maturitu i přijímací zkoušky nezvládnul. Bohužel, náš syn se v životě ještě nesetkal s neúspěchem. Zatím mu vše vycházelo. Jenže státní maturita není o štěstí, je to o tom, kolik se toho člověk naučí a kolik vědomostí má. A to nemluvím o tom, že Karel v životě nepřečetl žádnou knihu.

Pavlína (34): Na třídním srazu jsem se zamilovala do svého učitele. On mi ale prozradil šokující věc

Čtenářský deník zajistí umělá inteligence

A tak s pomocí umělé inteligence vytváříme čtenářský deník a okruh knih, o kterých bude Karel diskutovat se zkušební komisí. Jenže Karel nejenže knihy nepřečetl, ale on je tak líný, aby se na ně podíval i ve filmovém zpracování. Prostě přístup mého syna odsuzuji. Nezbyde mi nic jiného, než se na filmy s ním podívat a musím mu pomoct čtenářský deník vypracovat na té úrovni, aby zkušební komise uvěřila, že Karel ví, o čem mluví.

A to bude složité. Manželka mi moc nepomáhá. Neustále mě brzdí v mém odhodlání. Prý jsem na syna příliš přísný a mám ho nechat být. V jejích očích je Karel vyrovnané dítě, co má vše v hlavě srovnané. Manželka našemu synovi věří. Věří jeho slovům, že má vše pod kontrolou. Věří i jeho vtipu, že u maturity vše okecá. Zjistil jsem, že syn zdědil po své matce neskutečnou dávku naivity. Vnitřně cítím, že jsem naštvaný z toho, že jsem jediný, kdo má objektivní vhled na stav synových vědomostí.

Radka (50): Syn se v posledním ročníku školy zamiloval. Když jsem zjistila do koho, málem to se mnou seklo

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].