Karin (33): Manželově zapomnětlivosti jsme se dlouho smáli. Při posledním excesu by se ale ve mně krve nedořezal

S manželem jsme sehraná dvojka. Postavili jsme malý domeček, žijeme si spokojeně bez hádek a společně vychováváme i syna Liborka.

Mohlo by Vás zajímat:

Alexandra (38): Já ani můj manžel netoužíme po intimitě. Milovali jsme se jen kvůli početí dítěte

Manžel byl odjakživa strašně zapomnětlivý

Už na prvním rande jsem si všimla, že je Libor zapomnětlivý. Odcházeli jsme z kavárny a běžel za námi číšník, že si Libor nechal na stole sluneční brýle. "Teda, vidíš to, Karin. Jsem z tebe úplně vedle," smál se. Jenže další měsíce mi potvrdily, že Libor nezapomíná věci kvůli okouzlení, ale je to jakýsi jeho standard. Naprosto běžně zapomínal vše, co někde odložil. Naučil se dávat si věci na jednu hromadu a tím minimalizovat ztráty. Ale nestačilo to.

Jakmile si Libor někde svlékl mikinu a nebyla jsem s ním, domů přišel bez ní. Když šel s partou na koupaliště, byla jsem smířená s tím, že co návštěva, to ručník v čudu. Ani mě nepřekvapila Liborova přezdívka "Alzy", zkrácenina slova Alzheimer. Libor byl chytrý muž, v zaměstnání platil za odborníka, ale přízemními záležitostmi se zkrátka nezabýval. Neustále si přemýšlel v tom svém světě výzkumu a vše ostatní bylo nepodstatné.

Mohlo by Vás zajímat:

Elena (32): Přítelkyně mě roky tahala za nos a spala s kýmkoli, kdo byl po ruce. Přesto na ni nedokážu zapomenout

Manžel zapomněl na čokoládu i další drobnosti

Nikdo v Liborově rodině takovou vlastnost neměl, takže pokud to nebyly geny z předešlých generací, jednalo se opravdu o roztržitost. Když jsem Liborovi jednoho rána oznámila, že čekám miminko, byl nadšený. Já taky, ale od prvního dne mi bylo zle, trpěla jsem silnými nevolnostmi.

Odpoledne mi Libor psal zprávy, že si uděláme tulící večer u televize a donese mi něco na zub. Když dorazil, kromě notebooku s sebou nic neměl. Ptala jsem se po nějaké pochutině, Libor se bouchnul do čela a řekl: "Já jsem úplně blbej, já tu čokoládu nechal na lavici v šatně. Takže zítra tam už nebude. Promiň, donesu ti jinou."

A takto to šlo stále dokola. Libor vše, co neměl připevněné k tělu, někde zapomínal. Byly to drobnosti, a tak jsme se tomu smáli. Občas to byly fakt vtipné historky. Až donedávna. Libor vzal syna s sebou do obchodního centra, a aby mohl v klidu koupit skříň do dětského pokojíčku, umístil Liborka do dětského koutku. Já zatím doma uklízela.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (43): Sestra by se po letech chtěla usmířit. Já ale stále nemohu zapomenout, co nám provedl její muž

Manžel zapomněl syna v herničce

Asi za dvě hodiny byl Libor zpět. Šla jsem k autu, abych mu pomohla se synkem, a uviděla prázdnou autosedačku. Vytřeštila jsem oči a vtom to Liborovi docvaklo. "Ty vole, já nechal Liborka v herničce! Jedu pro něj!" Skočil do auta a frčel pro syna. Naštěstí se nic nestalo, syn si v koutku hrál s ostatními dětmi, a dokonce musel Libor chvíli čekat, než byl Liborek ochotný herničku opustit.

Ale tomuto zážitku jsme se už moc nesmáli. Večer, když jsme situaci rozebírali, jsme se shodli, že jsme měli štěstí. Kdyby syna manžel nechal například v nákupním vozíku v obchodě a odjel by domů, mohla se stát tragédie. Syn mohl spadnout, nebo kdyby se mu podařilo slézt a odejít... Ani si to nechci domýšlet. Pevně doufám, že tato zkušenost Libora změní a bude více vnímat okolní svět. A hlavně bude zodpovědnější otec.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Standa (20): Otec mi věnoval ke kulatinám originální dárek. Dvě hodiny s kněžkou lásky mě měly připravit na život