Káťa (37): Manžel v honbě za dokonalým zdravím ničí rodinu. Odmítl i narozeninový dort od vlastní dcery

Když začal Tomáš běhat a zdravěji jíst, byla jsem nadšená! Měl nadváhu, a tak jsem byla ráda, že se sebou konečně něco dělá. Jenže pak objevil biohacking a postupně se změnil k nepoznání. Doma se začaly kupit vitaminové doplňky, různé stimulanty a další drahé doplňky stravy. Každý večer poslouchal podcasty, pak mi dával přednášky o tom, jak chce být nejlepší verzí sebe sama, o kolik procent navýší letos svůj tělesný a mentální výkon a prodlouží si život . „Prostě jsem se rozhodl nebýt obětí zděděné genetiky. Nemůžeš se mi divit, koukni na naše a ségru…,“ řekl mi jednou. Znělo to sice normálně a logicky, ale můj muž už normální není!

Ivana (35): Manžel je sportovní šílenec. Jeho posedlost olympiádou odnášejí naše děti

Začalo to ledovou vodou

Tomáš začal vstávat v pět ráno. Nejdřív meditoval, pak přišla na řadu dechová cvičení a nakonec ledová vana, tedy přesněji otužovací sud na balkoně! Nikdy nezapomenu, když jsem ho poprvé v lednu viděla sedět v onom sudu v plavkách mezi rozlámanými kusy ledu se stopkami v ruce. „Měla bys s tím začít také! Prodlouží to život o roky!“ Nemyslím si, můj by okamžitě skončil…

Postupně měřil nejen to, jak dlouho vydrží „v ledu“, ale úplně všechno. Spánek, tep, stres i počet kroků. Vše si zaznamenával, porovnával a vyhodnocoval. Choval se jako oběť nějaké šílené sekty.

Tomáš (33): Sestra se po smrti manžela dala na jógu. Zbláznila do toho i rodiče a já se bojím o všechny tři

Celá rodina se musela podřídit jeho režimu

Nejhorší bylo, že jeho pravidla začala platit pro všechny. Večeře musela být v přesný čas, doma skoro zmizelo normální jídlo a jakmile někdo narušil jeho režim, byl muž šíleně nepříjemný. A pravidla se netýkala jen jídla, ale naprosto všeho, co vás napadne. Když jsem mu před měsícem upekla s naší šestiletou Adélkou narozeninový dort, nevzal si ani kousek.

A to jsme se snažily péct podle velmi zdravého receptu. „Mám metabolické okno,“ prohlásil suše. A tím to pro něj bylo vyřešené. Dcera tehdy strašně moc plakala a já pak tajně také. Bylo v tom tolik sobectví a sebestřednosti. Najednou jsem si přišla tím vším tak unavená! Celá naše domácnost jela podle přesných pravidel jako v nějakém armádním výcvikovém táboře.

Pavla (33): Můj přítel je bláznivý cyklista. Denně musí ujet stovku, já jsem až na druhém místě

Dcera mu položila otázku, která mě zasáhla

V plné síle mi vše došlo během prodlouženého víkendu v Itálii. Já s Adélkou jsme si chtěly užít pizzu, zmrzlinu a moře, ale Tomáš řešil jen kroky, nedostatečně studenou vodu, bílkoviny a kvalitu spánku. Když jsme šly večer na pizzu, seděl u stolu otrávený, odmítl jíst „ty odporné prázdné kalorie“ a neustále kontroloval aplikace v telefonu.

Pak se ho dcera najednou zeptala: „Tati, proč už se vůbec nesměješ?“ V tu chvíli ztuhl. A já vlastně taky. Uvědomila jsem si, že si vůbec nepamatuji, kdy se ze srdce naposledy smál, kdy nám všem třem spolu bylo skutečně dobře a uvolněně. Je příšerné, že se člověk může honbou za dokonalým životem připravit o ten normální. A nejen sebe, ale i své blízké. Zatím tápu, co s tím vším dělat. Když jsem se o tom pokoušela s mužem mluvit, vidí problém ve mně – protože nežiji tak, jak je podle něj správné!

Martina (32): Manžel ničí dceru svou posedlostí sportem. Nedá si vysvětlit, že je ještě příliš malá

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].