Ivana (35): Manžel je sportovní šílenec. Jeho posedlost olympiádou odnášejí naše děti

Už od zahájení olympiády v Itálii odpočítávám dny do jejího konce. Ne proto, že by mi sport vadil, ale protože můj muž o ničem jiném nemluví a nic jiného neřeší.

Ondřej (27): Moje vrcholová forma mi zničila vztah. Přítelkyně mi dala sbohem, protože jsem nechtěl jít na pivo a pizzu

Manžel je posedlý olympiádou

Bohužel do všeho neustále zatahuje i naše dva syny, kteří mají naprosto jiné zájmy, což Láďa absolutně nerespektuje a přehlíží.

Kluci s ním musí sedět u televize, fandit, poslouchat jeho komentáře, občas sprosté nadávky i „chytré rady“.

Vzhledem k tomu, že bydlíme na horách, jsou každý den na lyžích nebo s hokejkou na ledě a pak ještě doma posilují. V rozumné míře by to bylo fajn, jenže můj muž přestal znát míru…

Standa (43): Manželka chce, aby dcera byla nejlepší ze všech. Ale já si myslím, že ji tím ničí

Prý jim to chce dopřát

A nejenže musí každý den na lyže, také jim doma udělal improvizovanou posilovnu, kde pod jeho velením cvičí. „Bez dřiny nejsou medaile,“ opakuje jim, jako by o nějaké medaile stáli.

Naši kluci však o žádné medaile nestojí. Šestiletý Ondra by si nejradši celý den kreslil nebo prohlížel komiksy – ty miluje, snaží se je napodobovat a sám kreslit. A také by místo lyžování raději boboval s kamarády. O rok starší Matěj je typický budoucí „matfizák“, miluje matematiku a v každé volné chvíli počítá příklady z cvičebnice dopředu.

Jenže takové „prkotiny“ manžela nezajímají. „Mně doma sporty zakazovali, máma chtěla, abych vrzal na housle, abych si nepolámal prsty, neodřel kolínko, neofouklo mě… A to jsem měl talent! Klukům tu šanci dopřeji!“ vysvětluje mi neustále.

Vanessa (18): Tlak na prestižní střední škole mě dostal na dno. Naštěstí mě zachránila kamarádka

Má prý prostě „tah na branku“

Oba kluci mají tátu rádi a zjevně mu chtějí udělat radost, a tak se snaží, i když žádní velcí talenti nejsou. Mnohdy mám pocit, že je Láďa v podstatě mé třetí dítě. Velmi snadno se pro něco nekriticky nadchne – no a aktuálně je to sport a olympiáda. Je zkrátka v jistém ohledu poněkud nedospělý.

Když pak slýchám, jak pokřikuje: „Musíte pořádně zabrat!“ a chvíli po tom třeba i Ondrovo poplakávání, jsem vytočená. Jenže mé naštvání ničemu nepomáhá.

Manžel si jede svou a nekouká doprava doleva. „Mám prostě tah na branku! Měla bys být ráda, že se jim věnuju, že nesedí u mobilu,“ odbude mě a „jede“ dál. Už jsem rezignovala a jen doufám, že až vyhasne olympijský oheň, vyhasne i manželovo nadšení. Tak jako to bylo se vším, pro co se kdy nadchl.

Vladimír (43): Bývalá manželka je strašně soutěživá a precizní. Bohužel kvůli tomu trpí naše dcera

Čekám na konec olympijských her

A tak nyní stříhám metr a počítám dny do neděle. Snad se pak všechno zase vrátí k normálu a kluci si trochu vydechnou. A začneme doma komunikovat také o jiných věcech než o medailových tabulkách, časech závodníků a rozpisu „tréninků“ pro kluky na další týden.

Dokonce jsem to včera večer po pohádce řekla i klukům. „Kluci, nebojte, v neděli už olympiáda skončí a táta bude zase normální,“ šeptala jsem jim po puse na dobrou noc. Doufám, že se nemýlím. Je mi kluků stále víc líto.

Romana (45): Moje touha po dokonalé rodině ode mě odehnala moje děti. Přála bych si vrátit čas

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].