Kamila (45): Manžel si vymýšlel jednu nemoc za druhou, aby nemusel nic dělat. Nedávno na to těžce doplatil

S Petrem jsem na začátku vztahu věřila, že mě čeká život jako z pohádky. Působil jinak než muži, které jsem dosud poznala. Od počátku jsem si všímala jeho opatrnosti vůči sobě samému, nejprve mě to fascinovalo a motivovalo, protože pečoval o své zdraví i vzhled. Postupem času ale začal tuto péči přehánět a jeho přístup se stal spíše přítěží než inspirací.

Lucie (31): To, co jsem viděla u kolegyně, mě utvrdilo v mém přesvědčení. Dětem psa nikdy nekoupím

Manžel to začal přehánět se strachem o sebe sama

U Petra jsem to poznala ve chvíli, kdy mu i sebemenší bolest stačila k tomu, aby se vyhnul jakékoliv práci. Jakmile bylo potřeba něco opravit, najednou nemohl, protože byl unavený. A když byl unavený, hrozilo mu, že by si mohl něco natrhnout, pořezat se nebo si jinak ublížit.

„Radši někoho zavolej, ať se na to podívá. Já se na to necítím, bolí mě oči a myslím, že na mě něco leze,“ říkal stále dokola. Tyhle jeho neustálé výmluvy mě časem přiměly přemýšlet, jestli jsem si tehdy vybrala správně.

Marta (37): Manžela mám na běžný život a přítele na speciální chvíle. Nestydím se za to, život se má užívat

Každý den přinášel jen nekonečné výmluvy

Úplné peklo nastalo ve chvíli, kdy Petr skutečně onemocněl. Najednou byl na umření a potřeboval pomoc i s těmi nejbanálnějšími věcmi, třeba s cestou na toaletu. Když jsem byla v práci a on měl teplotu, volal mi nesčetněkrát, až jsem se obávala, že mě kvůli tomu vyhodí.

Měla jsem manžela ráda, ale nedokázala jsem pochopit, že nezvládá ani ugrilovat maso pro děti, protože by si prý mohl ublížit. Výměna žárovky pro něj znamenala motání hlavy, vysavač nesnesl kvůli hluku a mytí nádobí odmítal, protože se mu zhoršoval ekzém.

Romana (27): Chování otce nedokážu unést. Pro mě peníze neměl, ale sestře zaplatil luxusní svatbu

Myšlenky na rozvod ve mně sílily

Manžel si postupem času zvykl nedělat téměř nic, jen aby snížil riziko, že by si mohl ublížit. Dokonce i naše děti pro něj byly méně důležité než on sám. Když třeba spadly a odřely si koleno, dokázal mi říct: „Dej mi nejdřív najíst, než je budeš ošetřovat. Jsou malé a všechno se jim rychle zahojí. Já jsem důležitý, protože vydělávám peníze.“

Zpočátku jsem jeho chování omlouvala, snažila jsem se to brát s nadhledem, ale nakonec mi došla trpělivost. Jednoho dne jsem mu řekla: „Petře, takhle to dál nejde. Mám vedle sebe člověka, který mi s ničím nepomáhá a všechno se točí jen kolem něj.“ V tu chvíli jsem věděla, že rozvod je na spadnutí.

Zuzana (35): Švagrová mi odmítá hlídat děti, prý je nezvládá. Považuji to za vrchol drzosti

Manžel doplatil na své přehnané chování

Odstěhovala jsem se s dětmi k rodičům a naivně doufala, že se Petr vzpamatuje a začne se chovat jinak. Jenže pokaždé, když došlo na nějaké pokusy o návrat, neopomněl dodat, že potřebuje někoho, kdo na něj bude dávat pozor, aby se mu náhodou něco nestalo.

Na takové chování už jsem neměla sílu. Přestala jsem mu zvedat telefon a i děti k němu chodily čím dál méně. Zpočátku mu pomáhaly, ale brzy pochopily, že je jen využívá, aby se vyhnul jakékoliv námaze. Nakonec i ony přestaly tátu navštěvovat.

Ironií osudu je, že když jednou musel opravdu něco opravit a nikdo zrovna nebyl nablízku, spadl ze žebříku a zůstal celý den čekat na pomoc. Všichni z jeho okolí už totiž věděli, že volá kvůli každé maličkosti, a proto mu nebrali telefon.

Další příběhy ze života →

Martina (33): Roky se snažila ulovit chlapa, ale marně. Ve chvíli, kdy jsem prožívala svůj nejhorší den v životě, přišla láska