Kateřina (29): Myslela jsem, že můj snoubenec bude mít z mého povýšení stejnou radost jako já. Dal mi ale bolestné ultimátum

Příběhy o životě: Myslela jsem, že můj snoubenec bude mít z mého povýšení stejnou radost jako já. Dal mi ale bolestné ultimátum
Zdroj: Freepik

Kariérní postup v Londýně měl být splněným snem, ale pro Kateřinu se stal začátkem konce jejího vztahu. Jak se rozhodnout, když partner odmítá jít stejnou cestou? 

Jana Jánská
Jana Jánská 24. 09. 2026 04:00

Na ten den nikdy nezapomenu. Seděla jsem v kanceláři svého šéfa a nevěřícně zírala na nabídku povýšení, kterou mi právě předal. Pozice ředitelky pobočky v Londýně, skvělý plat a stěhování do Británie – to bylo přesně to, na čem jsem roky dřela. Celá nadšená jsem okamžitě volala svému snoubenci Jakubovi. Čekala jsem výbuch radosti, ale jeho chladná reakce a vyhýbavé „pobavíme se o tom doma“ mě okamžitě vrátily na zem.

Rozdílné představy

Doma mě čekala ledová sprcha. Jakub mi na rovinu řekl, že do Londýna jít nechce, protože má v Praze svou práci a přátele. Přestože jsme o této možnosti dříve mluvili, najednou couvl. Snažila jsem se ho přesvědčit, že tam snadno najde uplatnění a že je to šance pro nás oba, ale on se zatvrdil. Naše společné plány se rázem sesypaly jako domeček z karet. Začala jsem pochybovat, zda mě vůbec kdy v mých snech skutečně podporoval.

Těžká volba

Atmosféra doma houstla a my se čím dál víc odcizovali. Hledala jsem všemožné kompromisy, navrhovala vztah na dálku nebo postupné stěhování, ale Jakub jakékoliv řešení odmítal. Moje kolegyně Alena mi při jednom obědě otevřela oči, když mi připomněla, jak moc jsem ho vždy podporovala já. „Teď by měl podpořit on tebe,“ řekla mi tehdy a dodala, že se musím rozhodnout, zda chci obětovat svou budoucnost pro někoho, kdo se mnou nechce jít dál.

Rozhodující hádka na sebe nenechala dlouho čekat. Jakub mě obvinil ze sobectví a z toho, že myslím jen na svou kariéru, zatímco já mu vyčetla strach ze změn. Když za sebou zabouchl dveře, poprvé mi došlo, že náš vztah už asi nezachráním. O několik dní později, když jsem se rozhodla smlouvu podepsat, si Jakub sbalil kufry. Naše cesty se definitivně rozešly, protože ani jeden z nás nebyl schopen ustoupit.

Nový začátek

Začátky v Londýně byly neskutečně těžké. Nová práce sice byla fascinující, ale večery v prázdném bytě mě ubíjely samotou. Má kamarádka Lucie, která v Anglii už nějakou dobu žila, mě uklidňovala, že časem bolest přejde. Přesto se mi stýskalo na každém kroku, obzvlášť když jsem v parcích potkávala zamilované páry nebo na ulici zaslechla češtinu. Mnohokrát jsem měla chuť všechno vzdát a vrátit se, ale věděla jsem, že by to byl krok zpět.

S přibývajícími měsíci jsem se ale v nové roli zaběhla, získala si respekt týmu a začala si život v zahraničí užívat. Od společných známých jsem se dozvěděla, že i Jakub si v Česku nakonec začal budovat nový život. Svého rozhodnutí nelituji, ale dnes už vím, že každý úspěch má svou cenu a někdy musíme ztratit něco drahého, abychom mohli vyrůst. Učím se být vděčná za sílu, kterou jsem v sobě našla.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články