Kateřina (45): Byla jsem sobecká a přišla o možnost mít děti. Asi se s tím nikdy nesmířím

smutná
Zdroj: Freepik

Mít vlastní dítě není samozřejmost. Bohužel ne všechny ženy dostanou v životě šanci stát se matkou. Někdy to zařídí sám osud, jindy k tomu přispějí ženy samy. Své o tom ví Katka, která by o mateřství nakonec stála, ale svůj čas propásla.

Alžběta Niebauerová
Alžběta Niebauerová 07. 09. 2024 13:00

Přiznám se, že vztah k dětem jsem nikdy moc neměla. Možná to bylo paradoxně i tím, že jich kolem mě bylo pořád hodně. U nás v bytovce žilo několik rodin s malými dětmi. Často bývaly dost hlučné a mně to lezlo na nervy. A do toho se mé starší sestře narodila dvojčata. Občas, když neměla hlídání, tak jsem se o ně starala. Bylo to s nimi fajn, ale byla jsem ráda, že jsem je pak mohla hezky vrátit.

Od rodiny ale i tak pravidelně přicházely protivné otázky: „A kdy budeš mít děti ty? Už máš nejvyšší čas! Co když to pak dlouho nepůjde…“ Jenže já se na to vůbec necítila. Bylo mi čerstvých třicet a biologické hodiny mlčely jako hrob. A měla jsem tehdy o životě jiné představy. Chtěla jsem cestovat, vzdělávat se a také dělat kariéru. A ne pořád přebalovat, stát u plotny, být nevyspalá a obětovat tvrdě vytrénované tělo porodním kilům.

Poslední přítel mi vyčetl, že jsem sobecká

Často mě přepadaly myšlenky, že takhle to chci napořád. Hodně kamarádek mi ale říkalo, že mě to za pár let přejde a nakonec si budu mateřství užívat. Moc jsem jim nevěřila a hodila to za hlavu. Soustředila jsem se na jiné věci, zájmy a radosti, které mě naplňovaly. Líbil se mi můj pohodlný život. Navíc jsem měla o pět let mladšího partnera, který o roli tatínka nejdříve také moc nestál.

Jenže roky běžely a my se po dlouhých sedmi letech rozešli. „Promiň, jsme už jako dva spolubydlící. A nedokážu si představit, že spolu budeme mít děti. Vždyť sebe a svou práci miluješ ze všeho nejvíc,“ vpálil mi tenkrát Martin. Dost mě to sebralo a vlastně i urazilo. Zpětně ale musím uznat, že měl pravdu. Brala jsem ho jako samozřejmost a byla zahleděná jen do sebe. Místo truchlení jsem se o to víc zabrala do práce, vystoupala na vysněnou vedoucí pozici a užívala si snový plat.

Život v luxusu mě přestal bavit

Jenže nic netrvá věčně. Jednoho dne jsem zjistila, že si můžu pořídit vše, na co si vzpomenu, ale už mi to nedělá skoro žádnou radost. A cítila jsem se dost osamělá. Všechny kamarádky se mezitím vdaly a porodily, a tak nezbyla žádná, která by se mnou vyrazila někam na dámskou jízdu. Prostě měly jiný život i starosti než já.

Zatímco dřív mi jejich řeči o těhotenských či kojeneckých problémech lezly na nervy, najednou jsem zjistila, že jim závidím a chtěla bych to s nimi řešit. Došlo mi, že už nechci trávit celé dny v práci, že už nepotřebuji hromadit další a další luxusní hadry, kabelky a jezdit sama na exotické dovolené… Že zkrátka potřebuji jiný smysl života.

Nezbývá než se smířit s tím, že mi ujel vlak

Touha po mateřství mě naplno dohnala ve dvaačtyřiceti letech. Jenže jaksi mi chybělo to nejdůležitější - budoucí tatínek. Všichni svobodní muži, kteří za něco stáli, byli už rozebraní. A ti, co už se třeba otci stali a manželství jim nevyšlo, se do nového vztahu s vidinou dalších potomků nehrnuli. Byla jsme vážně zoufalá. Zkoušela jsem nejrůznější seznamky, jenže všichni chlapi to ze mě vycítili. Jako kdybych měla napsáno na čele: "Chci dítě. Zn: Ihned!", a tak to raději brzy ukončili.

Začala jsem si uvědomovat, že mi nejspíš ujel vlak. Ten do zastávky s názvem „Mateřství“ kolem mě profrčel a další už nepřijel. Dnes je mi pětačtyřicet a vím, že i kdybych ještě nějakého skvělého chlapa a potenciálního tatínka potkala, těhotenství v tomto věku by už bylo velkým rizikem. Snažím se tedy smířit s tím, že jsem si dobrovolně vybrala jinou cestu, a snad mě i tak čeká šťastný a naplněný život.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články