Klára (34): Kvůli tchyni jsem uvařila poctivý vývar. Sepsula mě, že chutná jako polévka ze špitálu

Moje tchyně nedávno utrousila do telefonu: „Kláro, drahoušku, nezapomeň, že v neděli přijedu. Dlouho jsem neměla pořádný domácí vývar...“ Ta narážka byla více než jasná. Samozřejmě, „domácí vývar“ znamenalo žádný bujón, žádný polotovar. Koupila jsem tedy kuře na farmářském trhu, k tomu tu nejlepší kořenovou zeleninu a dokonce jsem se pustila do výroby vlastních nudlí.

Manžel se podíval na mé přípravy a se smíchem prohodil, jestli se chystám na konkurz do kuchařské soutěže, nebo jen na rodinný oběd. Věděla jsem, že to nebude obyčejný oběd. S matkou mého muže není nikdy nic obyčejné.

Alice (29): Tchyně se tvářila, že jí moje dýňová polévka se zázvorem nechutná. Teď ji před sousedkami vydává za rodinný recept

Tchyně kritizovala můj vývar

Přijela přesně v poledne. Místo pozdravu mě sjela pohledem a pronesla, jak jsem pohublá a jestli vůbec něco jím. Hned se ptala po svém synovi, který byl zrovna v garáži. S úsměvem jsem jí oznámila, že vývar je hotový a že jsem jako dezert připravila její oblíbený tvarohový koláč.

S hrdostí jsem před ni položila talíř polévky. Tchyně beze slova začala jíst. Po dvou lžících však talíř odsunula. „Drahoušku... Já vím, že se snažíš. Ale tenhle vývar...“ pronesla. Cítila jsem, jak mi rudnou uši. „Chutná to jako z nemocniční jídelny.“ Zůstala jsem jako opařená. Tolik hodin práce, a ona mé dílo přirovnala k nemocniční břečce!

Johana (32): Návštěvy u tchyně probíhají jako výslech. Kritizuje moje vaření i úklid domácnosti

Spor s tchyní

S předstíranou lhostejností jsem odnesla talíř, i když to ve mně vřelo. Ona se mezitím pohodlně usadila a začala si hrát s telefonem, jako by se nic nestalo. Abych předešla hádce, nabídla jsem jí tvarohový koláč, který jsem pekla ráno. Speciálně pro ni, bez rozinek, které nemá ráda. Po ochutnání konstatovala, že ten se dá jíst.

Manžel se nervózně zasmál a poznamenal, že „dá se jíst“ je u jeho matky nejvyšší forma pochvaly. „To není pravda,“ ohradila se, „kdyby byl dokonalý, řekla bych, že je skoro jako ode mě.“ To už jsem nevydržela a trochu ostřeji jsem se zeptala, proč mě musí shazovat.

Zuzana (32): S tchyní jsem byla na nože kvůli výchově mé dcery. Pak se mi svěřila, proč je taková

Nečekané příměří s tchyní

Místo hádky ale náhle změnila tón. „Kláro, někdy přemýšlím... Proč mě vlastně nemáš ráda?“ zeptala se. Zůstala jsem v šoku. Vysvětlila, že ví, že má komplikovanou povahu, ale celý život pracovala, vařila a starala se o syny, a teď má pocit, že je zbytečná. „Chci, aby můj syn měl domov, do kterého se bude rád vracet,“ dodala.

Její upřímnost mě odzbrojila. Poprvé jsem od ní neslyšela kritiku, ale obavu. Navrhla, že zítra uvaříme vývar spolu. „Po mém,“ řekla. „A pak po mém,“ odpověděla jsem s úsměvem, „uvidíš, že nikoho neotrávím.“ Obě jsme se rozesmály.

Dita (29): Tchyně je výborná kuchařka a často kritizuje moje jídlo. Vadí mi, že mě ponižuje před ostatními členy rodiny

Vaření s tchyní

Druhý den jsme skutečně stály spolu v kuchyni. Ona si přinesla svůj oblíbený hrnec s tlustým dnem, já své nože a prkénko. Vařily jsme tiše, ale bylo to ticho plné soustředění, ne napětí. Probíraly jsme každý krok, dokonce jsme udělaly kompromis – její poctivý základ, ale můj tajný stroužek česneku navíc.

Poprvé nešlo o to, čí verze bude lepší, ale o to, že jsme u toho byly spolu. Když byl vývar hotový, nabrala si lžíci a ochutnala. „No...“ začala a podívala se na mě s úsměvem. „Na tu nemocniční břečku je to vlastně docela dobré.“ A tak skončila naše válka o vývar.

Kateřina (30): Chtěla jsem, aby mě tchyně přestala kritizovat. A tak jsme si na jeden den vyměnily role

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].