Klára (36): Exmanžel bere syna na hory s milenkou. Slíbila jsem, že nebudu dělat scény, ale teď trnu hrůzou

Marek se zamiloval do své kolegyně Lenky a opustil mě. Nemá cenu se vracet k tomu, kolik bolesti mi to způsobilo, a kolik nocí jsem probrečela. Byla jsem přesvědčená, že je to muž mého života, a zůstaneme spolu navždy. Osud to ale chtěl jinak...

Jana (33): Kamarádky mě nechaly ve štychu, tak jsem jela na hory sama. U krbu mě čekalo osudové setkání

Začal se synovi více věnovat

Přestože to bylo těžké, nakonec jsem se s novou situací smířila. Požádala jsem Marka o jedinou věc, aby v tom všem nezapomínal na našeho syna Adama. V té době mu bylo čerstvě šest a náš rozchod nesl opravdu těžce. Myslel si, že ho táta přestal mít rád, a že opustil i jeho.

Marek se dušoval, že Adamovi se bude věnovat naplno, a vynahradí mu, že už s námi nebydlí. Upřímně, nečekala jsem, že slib dodrží. Když jsme byli rodina, na syna skoro neměl čas kvůli práci.

Po rozvodu mě ale příjemně překvapil. S Adamem se začal vídat dvakrát, někdy i třikrát do týdne. Brával ho na jídlo, do zoologické zahrady nebo do kina. Později ho začal zvát i k sobě domů. To mi vadilo, protože jsem nechtěla, aby se Adam stýkal s Lenkou, ale neřekla jsem ani slovo.

Už před rozvodem jsem si dala slib, že syna nebudu používat jako zbraň proti bývalému manželovi. Žádné scény, žádné nesmyslné podmínky. Takže když si Marek pro Adama přišel s tím, že ho bere k sobě, neprotestovala jsem. Říkala jsem si, že mají právo být spolu... i s ní. Po Markově poslední návštěvě jsem ale o svém postoji začala pochybovat...

Sabina (46): Manžel nás po letech vytáhl na hory, ale choval se jako cizinec. Netušila jsem, že má tajný plán

Bývalý manžel mě zaskočil

Stalo se to asi před čtrnácti dny. Marek jako vždycky přijel ráno pro Adama, aby ho odpoledne zase vrátil. Tentokrát ale hned neodešel.

„Máš chvilku? Rád bych s tebou něco probral,“ řekl Marek.

„Týká se to Adama? Je v pořádku?“ okamžitě mě polil studený pot.

„Ne, klid, všechno je v pohodě. Chtěl jsem ti jen říct, že s Lenkou plánujeme vzít Adama na pár dní na hory. Samozřejmě jen pokud budeš souhlasit...“ usmál se.

Nebudu lhát, jeho návrh mě zaskočil. Za ty tři roky, co jsme od sebe, se Marek nikdy nezeptal, jestli by si mohl Adama vzít na vícedenní výlet. Jejich setkání se vždy omezila na pár hodin. A teď spolu měli strávit skoro týden. A navíc se ženou, která mi rozbila rodinu. Když mi to došlo, sevřelo se mi srdce.

Moje první myšlenka byla, že to v žádném případě nedovolím. Ale ovládla jsem se. Vzpomněla jsem si na svůj slib. Začala jsem se tedy vyptávat na podrobnosti. Zjistila jsem, že s Lenkou už mají všechno naplánované. Zamluvili si apartmán se dvěma ložnicemi kousek od sjezdovky, objednali Adamovi instruktora lyžování a zařídili i další program, jako třeba jízdu na saních.

Lea (23): Moje noční můry z dětství přítele nezajímaly. Lyžování pro něj bylo víc než naše společná budoucnost

Cítila jsem se podvedená

„Adam bude nadšený. Už teď se nemůže dočkat,“ usmíval se Marek.

„On už o tom ví? Tak to se mi vůbec nelíbí. Měl jsi to nejdřív probrat se mnou,“ zvýšila jsem hlas.

„Chtěl jsem. Jenže si u nás všiml letáků a začal se ptát, tak jsem mu to řekl. Neumíš si představit tu radost. Přece mu to teď nevezmeš, nebo ano?“

„Ne, to neudělám,“ odpověděla jsem po chvíli ticha. „Ale příště mě prosím nestav před hotovou věc. Nejdřív se domluvíme my dva a pokud já budu souhlasit, pak to teprve řekneme Adamovi. Jasné?“

„Jasné. A neboj se, Adam se vrátí spokojený a plný zážitků,“ ujišťoval mě.

Nechala jsem si to projít hlavou a několik dní jsem se upřímně radovala, že si Adam hory užije. Jenže pak mě začaly přepadat pochybnosti...

Tatiana (30): Sněhová bouře proměnila obyčejný výlet v noc plnou strachu i vděčnosti

Mám o syna strach

Adam je citlivý chlapec. Nevím, jak bude reagovat, až uvidí svého tátu, jak se mazlí s Lenkou. Možná se teď před ním krotí, ale co když to na dovolené bude jiné? Nemůžu si být jistá, že Adam nebude žárlit nebo se cítit odstrčený.

A pak je tu jeho zdraví. Je často nemocný. Stačí málo, aby prochladl nebo ho ofouklo, když se zpotí, a hned má horečku. Na horách je takových rizik spousta.

Nejde o to, že bych mu nepřála, aby se naučil lyžovat a užil si sněhu. To chci! Ale bojím se, že ho Marek dostatečně teple neobleče, nevymění mu mokré tričko nebo ho nechá běhat venku bez čepice. A co potom? Při pomyšlení, že by Adam mohl skončit se zápalem plic, mi tuhne krev v žilách.

Svěřila jsem se se svými obavami kamarádce. Čekala jsem pochopení. Ale ona jen protočila panenky. Prý jsem přehnaně úzkostlivá a mám si užít pár dní volna. Dokonce mi navrhla, abych si sama zajela na nějaký wellness pobyt. To se snad zbláznila?

Jan (40): Odjel jsem do hor, abych utekl před ženskými. Nakonec jsem tam potkal osudovou lásku

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].