Klára (36): Netušila jsem, že manžel je mi nevěrný. Oči mi otevřel syn, nakreslil obrázek táty a cizí paní

Náš život se nijak nelišil od životů tisíců jiných rodin. Vstávala jsem první, připravila snídani, nachystala Honzíkovi věci do školky a do batůžku jsem mu dala to, co bude v ten den potřebovat. Pak mě čekalo odvézt ho do školky, po práci ho zase vyzvednout, někdy nákup, někdy praní, večeře, pohádka a spánek. Měla jsem pocit, že všechno je tak, jak má být.

Mohlo by Vás zajímat:

Leona (41): O rozvodu jsem se dozvěděla od manželovy milenky. Nakonec se mi ještě nastěhovala do bytu

Syn mě překvapil

Můj manžel Přemysl nikdy nebyl romantický typ. Byl spíše uzavřený, tichý a hodně pracoval. Když se čím dál častěji vracel domů duchem nepřítomný a zamyšlený, přisuzovala jsem to stresu, termínům, tlaku v práci. Neřešila jsem to. Každý přece může mít špatné období.

Honzík mi to bohatě vyvažoval. Bylo mu pět a dokázal dlouho mluvit o dinosaurech, kreslit rytíře a říkat ty nejpodivnější věci, u kterých jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo brečet.

„Mami, víš, že táta má tajnou základnu?“ zeptal se jednou. „Tam je jenom zmrzlina a jedna paní.“

Zasmála jsem se. Ani jsem se nezeptala, co tím myslí. Brala jsem to jako projev bujné dětské fantazie. Honzík seděl na zemi a stavěl něco, co nazýval „zmrzlinovou základnou“. Nepoužíval jen kostky – měl kelímky od jogurtů, papíry, plastové lžičky. Ráda jsem sledovala, jak jeho hlavička pracuje, kolik má nápadů a příběhů.

Pak ho to přestalo bavit a přišel za mnou s novým nápadem. „Mami, nakreslíme tátu s tetou Ájou?“ zeptal se nadšeně.

Usmála jsem se na něj, vzala jsem si červenou pastelku a zeptala se: „A kdo je teta Ája?“

„No ta paní s dlouhými vlasy, co s tátou jezdí na zmrzku. Vždyť jsem ti to říkal...“

Mohlo by Vás zajímat:

Dorota (37): Opilý manžel mě podvedl. Přivedl svou milenku do našeho domu a zničil vše během jediného večera

Manžel někoho má

Srdce mi na vteřinu přestalo bít, ale nedala jsem nic najevo. Zvedla jsem obočí, jako že nerozumím. Posunula jsem mu pastelky blíž a řekla: „Ale žádnou tetu Áju přece neznáme...“

„Já ji znám. Táta ji vyzvedává z práce a pak spolu jedou na zmrzku. A jednou se líbali. Ale já se moc nedíval, hrál jsem hru na tabletu.“

Zamrkala jsem a dívala se na Honzíka. Pořád kreslil. Mluvil o té cizí paní, jako by šlo o něco naprosto běžného. Jako když vypráví, že viděl kočku na plotě. „Miláčku, a kdy to bylo?“ zeptala jsem se.

„Dávno. Ale na zmrzku jezdí často. Teta Ája má dlouhé vlasy a divně voní.“

Na nic dalšího jsem se už neptala. Obejmula jsem ho a navrhla, že si spolu nakreslíme draka. Jenže jsem se nedokázala pořádně soustředit. Musela jsem myslet na tetu Áju.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (35): Když mě manžel podvedl, dostala jsem spoustu rad, jak to mám překonat

Řekla jsem to manželovi

Večer jsem seděla v kuchyni a v ruce držela Honzíkův obrázek. Táta s tetou Ájou seděli v barevném autě, v rukou měli zmrzliny a nad hlavami srdíčko. Nakreslil jí dlouhé světlé vlasy. Táta se usmíval. Oba vypadali šťastně.

Opřela jsem lokty o stůl a zavřela oči. Vybavovala jsem si všechny chvíle, kdy se Přemysl vracel domů později. Nikdy jsem se na nic neptala. Neměla jsem důvod. Teď už jsem se nemohla tvářit, že se nic neděje. Když přišel domů, stále jsem seděla v kuchyni. Obrázek ležel na stole.

Přemysl se na mě podíval jako vždy – rychle, lhostejně. „Stalo se něco?“ zeptal se.

Vzala jsem obrázek do ruky. „Kdo je Ája?“ zeptala jsem se tiše.

Viděla jsem, jak ztuhl. Neodpověděl mi hned, nedříve si z kohoutku natočil vodu a napil se. Pak se na mě podíval a zbledl. „Kláro, jak jsi na to...“

„Honzík ji nakreslil,“ přerušila jsem ho. „Říkal, že spolu jezdíte na zmrzku. A že se líbáte,“ dodala jsem a podala mu obrázek. „Je to náhoda? Nebo si to vymyslel?“

Přemysl si obrázek nevzal. Dlouho na mě hleděl. Pak sklopil hlavu. Nic neřekl, žádné výmluvy.

„Běž,“ řekla jsem klidně. „Teď s tebou nechci mluvit.“

Vzal si bundu, klíče a odešel.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (27): Pár týdnů po svatbě mě manžel podvedl s družičkou. Tajně jsem je natočila v ložnici a pustila to celé rodině

Na zmrzlinu půjdeme jen my dva

Tu noc jsem nespala. Ležela jsem v posteli a zírala do stropu. Zvuky nočního města mi připadaly vzdálené, jako by patřily do jiného světa. Honzík klidně spal vedle mě, pod hlavou měl svůj oblíbený sovičkový polštářek. Než usnul, poprosil mě, ať mu přečtu pohádku. Říkal, že je rád, když jsem blízko, že se mu pak hezky spí.

Vzpomínala jsem na různé okamžiky. Když jsem Přemyslovi říkala, ať už tolik nepracuje po večerech. Když se vracel s úsměvem, ale nedíval se mi do očí. Když doma pořád nosil mobil u sebe. Tehdy jsem to vnímala jako běžnou věc, ale ve skutečnosti šlo o něco jiného.

Došlo mi, že moje dítě bylo svědkem něčeho, před čím jsem já sama zavírala oči. Díval se na tátu a cizí ženu a myslel si, že je to normální. Netušil, že mě Přemysl podvádí. Jeho nevěra mě nebolela až tak, jako to, že já – jeho žena, matka jeho dítěte – jsem neviděla to, co viděl pětiletý kluk. Nevím, co bude dál. Jestli se rozvedeme, nebo zůstaneme jen v odloučení. Ještě jsem se nerozhodla.

O pár dní později Honzík nakreslil mě, sebe a obrovskou porci zmrzliny, bez táty, auta a tety Áji. „Mami, půjdeme někdy na zmrzku jen my dva?“ zeptal se.

„Jasně, že jo,“ odpověděla jsem a v očích se mi objevily slzy...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (28): Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Prý to nic neznamenalo, ale já už mu stejně nevěřím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].