Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Kristýna má po materiální stránce vše, o čem se mnohým ani nesní. Otec jejího syna je zámožný muž, který si však bedlivě střeží své soukromí a svobodu. Za Kristýnou a synem přijíždí jen na pár dní v měsíci, přiveze dárky a opět mizí. Kristýna se tak ve svém luxusním domě cítí nesmírně osamělá.
Partnera Roberta jsem potkala na jednom firemním večírku. Během studií na univerzitě jsem si přivydělávala jako hosteska na různých akcích.
Vztah na dálku mi zkraje nevadil
Pár dní po večírku mi přišla zpráva s pozváním na kávu. Prý jsem ho na akci naprosto uchvátila. Byla jsem v té době sama, a tak jsem schůzce bez velkého očekávání dala šanci. Brzy se ukázalo, že Robert je mimořádně úspěšný podnikatel. Svobodný, bezdětný a také extrémně vytížený. Setkali jsme se v centru a pozval mě na pozdní oběd do té nejvyhlášenější restaurace.
Od toho dne mi poslíček pravidelně doručoval ohromné pugety květin a s Robertem jsme se začali vídat. Netušila jsem, co od toho vztahu čekat, brala jsem nás spíše jako milence a náramně si to užívala. Drahé pozornosti, neomezená platební karta, pobyty v luxusních resortech. Po roce mi Robert oznámil, že se budu stěhovat. Koupil mi překrásný byt a já se nemusela o nic dalšího starat.
Jediné, co úspěšnému muži chybělo, bylo dítě
Robert byl pohlcený prací. Čas si na mě vyhradil zpravidla jen o víkendech. Já dokončovala školu, věnovala se sportu a hodně času investovala do péče o svůj zevnějšek. „Kristýno, co bys řekla na to, kdybychom si pořídili potomka?“ zaskočil mě jednoho večera Robert. Přidal spoustu komplimentů a vysvětloval, proč si pro tento krok vybral právě mě. Jedna klíčová věc ale v jeho řeči chyběla. Ani slovem se nezmínil o lásce.
Navzdory tomu jsem se rozhodla souhlasit, protože mi s ním bylo dobře. Když se nám narodil syn Robík, dostala jsem jako dar nádherně zařízený dům. Pravidelně k nám docházela úklidová firma a starala se i o zahradu. Žila jsem si jako princezna. Mohla jsem si dopřát cokoliv pro sebe i pro syna. Mé šatny přetékaly oblečením od luxusních návrhářů. S Robertem jsme byli v kontaktu denně přes videohovory, ale osobně za námi jezdil nanejvýš jednou týdně.
Po letech samoty mi začíná být zlatá klec malá
Tímto způsobem žiji už čtyři roky. Syn Robík navštěvuje soukromou školku. Já se snažím najít nějakou seberealizaci alespoň v dálkovém studiu další vysoké školy a neustále čekám, až se Robert rozhodne za námi přijet. Dnes už nejsem ohromená luxusem, stal se pro mě běžným standardem. Místo toho se cítím opuštěná. Jsem vděčná, když jedeme na společnou dovolenou. V koutku duše doufám, že jsem v jeho životě jediná a že nemá jinde další ženy fungující na podobném principu.
Uvažuji o druhém dítěti, abych si život trochu více naplnila a dala mu nový smysl. Je mi líto, že nemám rodinu s mužem, se kterým bychom se vzájemně milovali. Nemám si ale nač stěžovat. Robert je pozorný, velkorysý, mám naprosto všechno. Jen mi nikdo neříká, že mě má rád. Necítím se být milována. Doufala jsem, že se do mě Robert časem zamiluje a bude s námi chtít být častěji. To se ale nestalo. Cítím samotu. Občas smutek. Nudu a prázdnotu. Ale vím, že jsou na tom lidé mnohem hůř. Nechci působit nevděčně. Vedu bezstarostný život. Jen když potřebuji obejmout, není tu nikdo.
Názor vztahové terapeutky
Kristýnin příběh je ukázkou toho, jak hluboký může být rozdíl mezi životem „zajištěným“ a životem skutečně prožívaným. Fenomenologicky řečeno — bohatství prostředí nevypovídá nic o bohatství vztahu. A v jejím vyprávění se zřetelně objevuje právě toto napětí: materiální hojnost vedle emočního prázdna.
Na začátku vztahu přijala roli, která jí byla nabídnuta — roli partnerky „na okraji“ Robertova života. Zpočátku ji vyvažovala pozornost, dary a silný pocit výjimečnosti. Jenže to, co se nejprve jeví jako romantické gesto, může později ukázat svou druhou stranu: vztah bez přítomnosti, bez sdílení každodennosti a bez skutečného zájmu o její svět.
Kristýna dnes nezažívá nedostatek věcí, ale nedostatek vztahu. Robert je velkorysý, ale není s ní. A lidská psychika potřebuje blízkost stejně jako vzduch — nelze ji nahradit luxusní adresou, přepychovým domem ani možností „mít vše“. Když mluví o nudě, prázdnotě a smutku, ukazuje tím, že její základní potřeba — být viděná, milovaná, sdílená — není naplněna.
Významné také je, že Kristýna sama snižuje hodnotu svého prožívání: „Nemám si nač stěžovat, jiní jsou na tom hůř.“ Toto srovnávání je typickým mechanismem, kterým se lidé snaží své pocity umlčet. Jenže emoce nezmizí tím, že je označíme za nepřiměřené. Jen se uloží hlouběji a připomínají se vyčerpáním, osamělostí nebo nenaplněnou touhou po druhém.
Uvažování o druhém dítěti jako o cestě k většímu naplnění je pochopitelné, ale zároveň ukazuje, jak silná je její potřeba zakotvení. Dítě však nedokáže poskytnout partnerství tam, kde chybí. Toto břemeno je příliš těžké i pro dospělého — natož pro malé dítě.
Kristýnin příběh není selháním. Je příběhem ženy, která dozrává k uvědomění, že skutečná blízkost nevzniká z přepychu, ale z přítomnosti. Její nespokojenost je důležitým signálem. Ne o nevděčnosti — ale o tom, že nastal čas začít přemýšlet, co opravdu potřebuje, a zda může tuto potřebu naplnit uvnitř stávajícího vztahu, nebo zda bude muset změnit podobu příběhu, který žije.
Mgr. Zuzana Steigerwaldová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy. Cílem platformy je usnadnit pomocí technologií cestu ke kvalitní psychoterapii každému, kdo o ni projeví zájem, a to prostřednictvím certifikovaných odborníků s terapeutickým výcvikem.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem
Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem
Související články
