
Laďka po deseti letech manželství věřila, že našla ideálního muže, který stojí o rodinu. Skutečnost byla ale mnohem prozaičtější – narazila na vypočítavého hráče, který si jen pečlivě hlídal dny, kdy byla bez závazků.
Myslela jsem si, že to bude snadné. Samu sebe jsem viděla jako ideální ženu, co umí udělat příjemnou atmosféru, vykouzlí pohodlí domova, o vše se postará a ještě vypadá k světu. Jenže časem jsem zjistila, že to zdaleka nestačí.
Když člověk nemá štěstí, nejde nic
Deset let jsem byla vdaná a zapomněla jsem, jak to mezi lidmi bez závazků chodí. Zapomněla jsem, že ne vše musí být podle pravidel a existuje i skupina lidí, kteří se jen chtějí bavit nebo nemluví vždy pravdu. A na takového muže jsem narazila. Já, hloupá a naivní žena po rozvodu s jedním pětiletým závazkem.
S Milošem jsem se seznámila na internetu. Napsala jsem mu, co hledám, že mám syna a že chci vážný vztah. Miloš chtěl to samé. Lichotil mi, psal přesně to, co jsem chtěla číst a já si ve své naivitě myslela, že jsem potkala toho pravého. První rande proběhlo v kavárně a bylo skvělé.
Nečestné úmysly jsem prokoukla pozdě
Na jeho konci se Miloš snažil, abych ho pozvala domů, ale mám své zásady, a tak jsme se rozloučili a každý šel domů do svého. Druhé rande skončilo u mě a dlouho jsem nezažila tak vášnivou noc. Miloš zjistil, že každý sudý týden mám syna u otce. A tak jsme se viděli každou noc.
Miloš se na syna vyptával, zajímal se o jeho koníčky a zájmy, vyptával se mě na rozvod a já si myslela, že je to zájem opravdový. Že si povídáme o svých životech, abychom se lépe poznali. Miloš byl svobodný a měl jednoho syna v péči matky. Víc než povídání Miloš bavil sex. Proti této zábavě jsem nic neměla a setkání s Milošem mě bavila.
Nastal týdenní klid, který jsem nechápala
A pak byla neděle, já si vyzvedla syna u otce a nastalo ticho v komunikaci. Miloš se mi vůbec neozval. Ve čtvrtek jsem to nevydržela a zavolala mu: „Ahoj, žiješ? Nechceš přijít na večeři?“ Miloš se vymluvil na pracovní povinnosti a do nedělního večera byl mobil opět tichý.
Ale hned po osmé večerní mi v neděli Miloš zavolal, že by mohl přijít. Odmítla jsem a vymluvila se na návštěvu u rodičů. Miloš volal hned druhý den a chtěl si opět domluvit večerní schůzku. A mě došlo jediné. Miloš mě nevnímal jako potenciální partnerku, ale jako milenku. Miloš byl dobrý v matematice. Uměl si spočítat, kdy jsem bez syna. Milošovi jsem napsala textovou zprávu a vše ukončila. Toto nechci. Ani na přechodnou dobu. Nejsem holka pro pobavení.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




