Adriana (32): Tchyni jsem uštědřila pořádnou ťafku. Doufám, že teď už mi nebude kafrat do výchovy syna

Já chápu, že tchyně mají potřebu v jednom kuse kritizovat nás snachy a říkat nám, co je špatně. Důležité ale je, aby měly zameteno před vlastním prahem. Tchyně Jaroslava (59) mi tak dlouho kecala do výchovy, až mi ruply nervy. Řekla jsem jí něco, co ji snad na nějaký čas umlčí.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (60): Vždycky jsem si říkala, že nebudu tak špatná tchyně jako byla ta moje. Málem jsem byla ještě horší

Tchyně mi mluvila do péče o miminko

Neznám ženu, která by porodila a hned věděla, co má dělat v určitých situacích. Když mimino řve dlouhé hodiny, zkusíte všechno, abyste ho umlčela. Jenže ani to všechno někdy nestačí. Moje tchyně Jaroslava se už mámou asi narodila a měla od začátku pocit, že mi musí radit. „Brečí, protože má moc utaženou plenku," radila.

„Spí moc dlouho, měla bys ho vzbudit," nabádala mě, jak se starat o miminko. Prostě pořád něco. Jako prvorodička jsem radám od Jaroslavy naslouchala a považovala je za správné. Dokonce i tehdy, když mi tvrdila, že mám dítě odstavit od mléka už v šesti měsících jeho života.

Lhala bych, kdybych tvrdila, že mi tchyně nepomáhala. Bylo milé, když přivezla hrnec hovězího vývaru. Jindy mi naházela prádlo do pračky. Jenže ona jako kdyby nabyla dojmu, že je můj Honzík i její syn. Sotva začal trochu chodit a žvatlat, mísila se mi do výchovy. Neustále mi předhazovala nějaké lékařské tabulky, podle kterých Honzík vybočoval. A tehdy mi došlo, že už to přehání.

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (36): Tchyně nám mluví do výchovy dcery. Manžel mě svou reakcí zraňuje

Musela jsem se tchyni postavit

Uplynul další rok a já viděla, jak je Honzík ovlivněný i babičkou. A myslím si, že každá maminka si přeje, aby dítě bylo odrazem svých rodičů. S Jaroslavou sdílíme bydlení. Ona obývá spodní část domu a my bydlíme nahoře. Takže k nám zajde, kdykoliv si umane. I když nechci, musím s ní sdílet i náš život.

Po uplynutí Honzíkových třetích narozenin nabrala Jaroslava na intenzitě ve svém zasahování do výchovy. Pořád ho za něco napomínala a okřikovala. „Proč ten kluk nezdraví, když někam vejde?" dávala mi najevo, že je nevychovaný. Neuniklo mi, jak se před ní schovává. Peskovala ho i za stolování, nebo hraní ve vlastním pokoji. Zkrátka a dobře, neuhlídala si pozici babičky. Převtělila se do role matky. A to bylo třeba utnout.

Nedávno jsme měli ošklivý výstup, protože se do Honzíka zase navážela. Nehezky ho před rodinou zesměšňovala, že šišlá a neumí pořádně písmeno R. Kdo z nás to uměl ve třech letech? Do mě v tu chvíli vjel takový vztek, že jsem se rozhodla zasáhnout. „Nepřeji si, abys mého syna pořád okřikovala," začala jsem přátelsky.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (33): Nemůžu se dočkat, až mi tchyně zmizí ze života. Od porodu bydlí u nás a kecá do všeho

Teď se tchyně zajímá o vlastního syna

Tchyně se hned začala čertit. „Když ho nevychováváš ty, někdo to dělat musí," hájila se. „Možná by ses měla víc zaměřit na vlastního syna než na toho mého," nakousla jsem citlivé téma. „Jak to myslíš?" zajímala se. „Tvůj syn je bordelář, který neumí hodit špinavé ponožky do koše na prádlo," shodila jsem manžela.

„S tím zdravením je také na čtyřku," pokračovala jsem. „Chceš mi snad říct, že jsem Mirka špatně vychovala?" zeptala se a já jen pokrčila rameny. „Přeber si to, jak chceš, ale mého syna z toho vynech," dodala jsem a doufala, že mě pochopila. Netrvalo to příliš dlouho a tchyně se začala víc zajímat o mého manžela Mirka (35). Hlídá ho, jak chodí oblékaný, zda zdraví a hlavně, jestli si po sobě uklízí. Můj syn tak může volně dýchat. A manžel? Ten si to snad s matkou dokáže vyřídit sám.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Iveta (33): Tchyně si vynucuje hlídání mé dcery. Nelíbí se mi to, ale nikdo mě neposlouchá

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.