Facebook
Instagram
Alena si nedávno prošla rozvodem. Měla ale štěstí a hned poznala nového muže. S Tomášem si rozuměla, ale změna přišla, když zjistil, že má Alena dítě z předchozího manželství. Na rovinu jí řekl, že děti nesnáší. Dal jí návrh, jak by to mohlo fungovat. Přijala ho?
S bývalým manželem jsme se rozešli v dobrém, pokud se to tak dá říct. Po dvanácti letech našeho vztahu se ukázalo, že k sobě nepatříme. Rozcházeli jsme se skoro ve všem, shodnout se na jedné jediné věci bylo nemožné. Takový vztah vede k záhubě. I přesto, že spolu máme syna Vítka (8), rozhodli jsme se manželství ukončit.
Skvělý muž, co nemá rád děti
Po rozvodu jsem neměla nutnou potřebu hned hledat muže. Nechala jsem si nějaký čas pro sebe a svého syna. Možná se někdo objeví sám, říkala jsem si. Poznala jsem Tomáše na jedné dobrovolné brigádě. Byl to chlap jako hora, měl přes dva metry. Dostal mě jeho upřímný úsměv. Když to dva k sobě táhne, život to zařídí tak, jak to má být. Randili jsme jako za mlada a já se znovu cítila žádaná. To, že mám syna, jsem bohužel dlouho tajila. Sama nevím proč, možná ze strachu, že by mě pak nechtěl. Musela jsem s pravdou ven, protože vztah se začínal tvářit slibně. A ne vždy byla moje máma ochotná Vítka hlídat.
Jednou u večeře jsem Tomášovi řekla pravdu. Reakce byla vskutku zvláštní „Ty máš dítě? Proč si mi to neřekla hned? Já děti nesnáším,“ vypadlo z něj. To jsem slyšet nechtěla. Pokračoval slovy: „Mám tě vážně rád, tak to spolu teda zkusíme, přestože máš tu kovadlinu.“ Zarazilo mě to, ale měla jsem to stejně, co se citů týkalo. Vítek je hodný kluk, věřila jsem, že si budou rozumět. Neměli jsme zatím v plánu společné bydlení, stále jsem si držela jistý odstup.
Dal mi návrh, který se mi nelíbí
Vymyslela jsem společný výlet, že pojedeme na kolech kolem řeky. Na první pohled se zdálo, že Tomáš nese Vítka dobře. Možná to bylo tím, že ho ignoroval. Skoro na něj nepromluvil. Když spadl z kola, nepomohl mu a jel dál. Pak tvrdil, že si toho nevšiml. Těžko. Vítek na něj volal, aby zastavil.
„Mami, ten mě nebude mít rád, já to cítím,“ řekl mi syn. Bylo mi to líto, protože jsem od Tomáše věděla, jak to s dětmi má. Utěšovala jsem syna, že to bude v pohodě, ať se nebojí. Večer si mi Tomáš postěžoval, že Vítek jel pomalu a pořád kňoural, že ho bolí nohy. Odbyla jsem ho, že je to jen dítě, co má ještě limity. Vlastně vždycky, když jsme něco společně podnikli, Tomáš si na něj stěžoval. V kině moc mlaskal, v bazénu moc cákal. Neměl rád děti, fajn, ale můj syn je hotový anděl.
Tomáš přišel s návrhem, abychom se viděli jenom, když je syn u táty. Střídali jsme si syna po týdnech. Přiznám se, že nevím, zdali na to mám přistoupit. Tomáš je jinak fajn chlap, ale můžu být s někým, kdo nebere moje dítě? A zjevně asi ani nikdy brát nebude? Tomáše mám ráda, jinak je téměř bez chyby, ale otázkou je, zdali to není znamení, že to mám ukončit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
