Facebook
Instagram
Anetin přítel se nedokázal přenést přes to, že mu už v časném věku padají vlasy. Není mu ani třicet a je skoro plešatý. Místo toho, aby to přijal, rozhodl se pro jiné řešení.
Už když jsme se s Radkem (25) poznali, měl menší lysiny ve vlasech. Já to jako problém neviděla. On ale pořád nosil kšiltovku a z hlavy ji sundával jen na noc. Možná i proto přišel o vlasy dřív, než musel.
Mladý přítel začal plešatět
Když jsme se k sobě nastěhovali, nestačila jsem se divit, co má doma za zázraky. V koupelně měl víc kosmetiky na vlasy než já. Ať už různá vlasová hnojiva, olejíčky nebo masážní houbičky pro podporu růstu vlasů. Nikdy jsme o tom nahlas nemluvili, ale bylo mi jasné, že ztrátou vlasů trpí. Jakmile jsme někam šli, přítelovou nedílnou součástí byla pokrývka hlavy.
Ve svém šatníku měl nespočet kšiltovek. Střídal je po dnech. Vždy, když ji večer sundal, namočil ji do kýble s mýdlem, aby byla připravena na další použití. I když se zdravě stravoval, nekouřil ani skoro nepil alkohol, jeho vlasy řídly.
Po roce, co jsme spolu byli, se mu zvětšily kouty. Vlastně už měl vlasy jen po obvodu hlavy a trochu nad ušima. Jinak už byl plešatý. Vnímala jsem jeho nešťastné pohledy do zrcadla. Nedokázal přijmout fakt, že je v dvaceti pěti letech téměř bez vlasů. Můj názor, že je to sexy, mu nestačil.
Ztrátu vlasů nesl velmi těžce
Nejhorší to bylo ve společnosti. Když jsme jeli na návštěvu k našim, i u oběda měl kšiltovku. Nedávno ho moje matka vyzvala, aby si u stolu odložil. ,,Je to nespolečenské,“ pronesla rýpavým hlasem. Radek sklopil oči a sundal si čepici. Pohledy přísedících přistály na jeho hlavě.
Matka je ten typ, že co na srdci, to na jazyku. ,,Ježiši, Radku. Jsi v pořádku? Nejsi nemocný? Kde máš vlasy?“ zhrozila se. Netušila, že píchla do bolavého místa. Radek se urazil, vzal čepici a odešel od stolu. ,,Mami, bylo to nutný? Prostě jen plešatí. To nemůžeš jednou mlčet?“ vyjela jsem na ni. ,,Tak snad jsem tolik neřekla,“ obořila se na mě.
Vyběhla jsem za Radkem, kterému tekly slzy. Nikdy předtím jsem ho neviděla brečet. Pak promluvil. ,,Netušíš, jaké to je. Strašně se za to, že nemám vlasy, stydím. Ať dělám, co dělám, stejně padají,“ pronesl smutně. ,,Mně se to ale líbí. Příroda to tak chce, tak se tomu nebraň,“ snažila jsem se ho utěšovat. Zjevně na to ale nebyl zvědavý.
Vymyslel vlastní řešení problému
,,Však já už to vyřeším po svém,“ řekl odhodlaně. Zatímco já doufala, že vezme do ruky strojek a oholí si ten zbytek vlasů, on mě jiný plán. Navštívil nejmenovaný salón a nechal si udělat tupé. V dnešní době, kdy je tolik možností, sáhl zrovna po příčesku. Nevím, co tam bylo za ženskou, ale měla mu říct, jak hloupě teď vypadá.
Co je velkým překvapením, je Radkova spokojenost. Já jsem z toho ale celá nesvá. Nesluší mu to, vypadá jako ,,starý mladý“. Okolí se mu za zády směje a já vlastně také. Vypadá vážně legračně. Byla bych mnohem raději, kdyby byl plešatý. Nechci mu kazit radost, ale přestal mě kvůli tomu přitahovat. Možná ho zase vezmu k matce na oběd. Ta už bude vědět, co má říct.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
