Anna (31): Syn si od útlého věku brouká tón jedné písně. Šokovalo mě, když mi řekl, kde ji slyšel

Říká se, že nejkrásnější období ženy je to, když je těhotná. Ví, že v ní roste nový život a ona je za něj zodpovědná.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (33): Tříletého syna v noci budí zlá noční můra. Figuruje v ní moje matka, která sedm let nežije

Neviditelný člen rodiny

Já jsem si těhotenství skutečně užila. Cítila jsem se celou dobu velmi dobře. S manželem Jakubem jsme věděli, že čekáme syna. Jméno jsme měli vybrané hned. Na našeho Honzíka jsme se těšili. Porod proběhl také bez větších komplikací. Když se narodil, byla jsem nejšťastnější maminkou pod sluncem. Rostl velmi rychle. Při jeho prvních narozeninách se stalo něco prazvláštního.

Honzík si po sfouknutí svíček na dortu začal broukat tón nějaké písničky. Povědomá mi nebyla, zněla dokonce trochu ponuře. Mluvit ještě moc neuměl, takže ptát se ho, co je to za písničku, bylo zbytečné. Ve dvou letech, kdy začal konečně skládat svoje první slova, mě jednoho dne zatahal za kalhoty: „Mami, podívej, už je tady zase ta paní.“ A ukázal prstem do rohu v pokoji.

Nikoho jsem tam neviděla. Nechávala jsem jeho fantazii volný průběh. On ale o jisté paní u nás doma mluvil velmi často. Když už mu byly tři roky, stal se z něj pomocník. Na Štědrý večer mi pomáhal chystat stůl. Dala jsem mu do ruky tři talíře, aby je dal na stůl. On mě ale požádal: „Ještě jeden, mami, jsme přece čtyři.“

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (35): Můj malý syn má kamarádku. Musím se smířit s tím, že je neviditelná, ale pro syna velmi důležitá

Neznámá píseň

Koukala jsem na syna jako na zjevení. „Ty umíš počítat? A kdo je ten čtvrtý?“ Syn zase prstem ukázal do rohu v obýváku. „Ta paní bude jíst s námi,“ řekl a dal talíř na stůl. Projel mnou velmi zvláštní pocit. Znovu jsem se podívala tím směrem, kde měla žena být. V tom místě bylo světlo, které začalo problikávat tak, až praskla žárovka.

Po večeři jsme se vrhli na dárky. Syn byl jako šakal a trhal papíry jako zběsilý. Přál si peřinku a polštář. Přišlo nám to jako netypický dárek, který si přeje dítě, ale pořídili jsme to. On to vzal do ruky a směrem do rohu pověděl: „Tak už máš i polštář a peřinku.“ A letěl do rohu k „té paní“. Měl prostě nějakou imaginární kamarádku.

Když už měl jít na kutě, prohlásil, že by nám rád něco zazpíval. Začal si znovu broukat tón písně, kterou jsem neznala. S manželem jsme seděli a čekali jsme, co začne zpívat: „Moc vás prosím, nechte mě tu s vámi bydlet. Neublížím vám. Mám za úkol chránit vašeho syna.“

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (61): Moje malá vnučka viděla přízrak, já si myslela, že jde jen o dětskou hru

Poslání chránit našeho syna

„Honzo, kdo tě to naučil?“ zeptal se ho manžel. „Tati, ta paní. Vždyť vám to říkám už dlouho. Žije tady s námi a chce mě chránit. Vy ji nevidíte?“ Koukli jsme se na sebe s manželem, ani jeden z nás netušil, co má vlastně říct. Nakonec jsem řekla: „Honzíku, pokud je paní hodná a nikomu neublíží, může tu zůstat. Kdyby byla ale zlá, museli bychom ji požádat, aby odešla, rozumíš?“

Syn se mi vrhnul kolem krku a děkoval mi. Pak se vesele rozeběhl k rohu, kde se asi podle všeho objal s cizí ženou, a utíkal do pokoje spát. Manžel si na to musel dát panáka. Já jsem sklidila stůl a šla jsem ještě zkontrolovat, zdali syn spí. Ležel v posteli a zdálo se, že někoho pevně objímá…

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (63): Vnuk prý mluví s mým zemřelým manželem. Nevěřila jsem mu, jenže se stalo něco zvláštního

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.