Facebook
Instagram
Bára má nízké sebevědomí a aby se alespoň trochu cítila dobře, každé ráno se líčí a nikdy nevychází z domu neupravená. S přítelem Filipem spolu ale začali bydlet a neustálé kontrolování se, jestli je dokonalá, ji omrzelo. Rozhodla se mu ukázat taková, jaká je. Jak Filip reagoval?
Jmenuji se Bára a myslím si o sobě, že jsem chytrá, vtipná, zdatná ve sportech. Jediné, čeho se mi nedostalo do vínku, je krása. Moji rodiče mi celý život říkají, že to není pravda, ale vzhledem k tomu, že prvního kluka jsem měla až ve dvaceti, jinak o mě nikdo nezavadil, začala jsem mít nízké sebevědomí a doháněla to líčením. Veškeré nedostatky jsem se naučila potlačit. Každé ráno jsem potřebovala alespoň dvě hodiny na přípravu, abych si pořádně vyfoukala vlasy, namalovala si obočí, oči, opticky zúžila nos a byla se sebou spokojená.
Líčidla jsem nosila všude sebou a v práci se několikrát za den upravila. Pak se začali objevovat i nápadníci a já byla šťastná, že je o mě zájem. Neexistovalo, že bych u někoho přespávala, představa toho, že by mě viděl, jak vypadám, mě děsila.
Zamilovala jsem se
Jenže pak jsem potkala Filipa a zamilovali jsme se do sebe. Bylo mi s ním dobře a on pořád říkal, jak jsem úžasná a krásná, byla jsem opravdu šťastná. Tak šťastná, že jsem u něj po dvou měsících poprvé byla přes noc. Ráno jsem si ovšem dala budík na pátou hodinu, abych se stihla upravit. Dělala jsem, co jsem mohla, abych se vrátila do postele dřív, než se vzbudí. Klapalo nám to skvěle, po půl roce přišel Filip s tím, že bychom spolu bydleli. Ani na minutu jsem neváhala a brzy ráno jsem se vždycky zavírala v koupelně. To mě ale po pár měsících přestalo bavit. Cítila jsem, že mě to už stresuje. Navíc jsem si říkala, že máme tak opravdový vztah, že můžu být sama sebou.
Takže jednou v sobotu jsem si zkrátka budík vypnula a ráno se probudila vedle Filipa přirozeně. Ten rozlepil oči a jako první řekl: „Je ti dobře? Vypadáš nemocná“ a já se šla podívat do zrcadla. Byla jsem prostě to já, téměř neviditelné obočí, tmavé kruhy pod očima, bledá pleť. Dala jsem si alespoň tvářenku, abych vypadala svěže, ale Filipovi volal kamarád, jestli mu s něčím nepomůže, takže odešel a já zůstala doma.
Naboural mi sebevědomí ještě víc
Když večer přišel, seděla jsem na pohovce a četla si. Vlasy v drdolu, maska na obličeji a pohoda. Filip se smál, že vypadám legračně a když jsem si to pak smyla, ztuhl mu úsměv na rtech. „Opravdu nejsi nemocná? Jsi nějaká jiná“ a ve mně už se začala probouzet nejistota. Řekla jsem mu, že jsem se prostě dnes nechtěla malovat. „Jsi jak šmudla, aspoň se převlékni,“ ukazoval na moje vytahané tepláky.
Ani trochu se mi to nelíbilo a na to konto jsme se pohádali. Já mu vyčítala, že on si v teplácích chodit může a já nesmím? Nebavilo mě si pořád hrát na dokonalou. Spát jsme šli pohádaní, ani pusu jsme si nedali. Když jsme se viděli doma druhý den po práci, začalo to nanovo. Filip přišel zrovna, když jsem se odličovala. „Vypadáš jak umytý talíř!“ shazoval mě, a to byla poslední kapka. Snížil mi sebevědomí ještě víc, a to jsem myslela, že jsme se opravdově milovali. Teď žiji opět sama, líčím se jako vždycky a opravdu nemám v plánu se před někým zase ukázat, jak doopravdy vypadám.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
